Stížnost by do poštovní schránky Ústavního soudu měla dorazit ve čtvrtek. Podle serveru Aktuálně.cz, který s informací přišel, je mnohem rozsáhlejší než stížnost poslanců sociální demokracie, kteří před týdnem avizovali, že chtějí napadnout dva ze zákonů schválených ve Sněmovně v režimu legislativní nouze (více k tématu čtěte zde).
Stížnost senátorů Dernerové a Doubravy se dotkne nejen všech čtyř zákonů, které mají vylepšit bilanci státního rozpočtu o 35 miliard a které má Senát ještě ve starém složení na programu tento pátek. Týká se také tuctu dalších zákonů, které Senátoři schválili 27. října, třeba rozhodnutí o posílení české mise v Afghánistánu.
"Máme mandát, chceme hlasovat"
Alena Dernerová, kterou si zvolili lidé v Mostě, věří, že se k jejich stížnosti přidají další noví senátoři. Ústavu podle ní i Doubravy (zvolen v Ústí nad Labem) porušuje celý Senát, když o zákonech nechá hlasovat končící senátory a ne ty nové, kteří už mají právoplatný mandát.
Dernerová a Doubrava se odvolávají na 19. článek ústavy, podle nějž mandát senátora vzniká jeho zvolením, a na článek 16, podle něhož má horní komora parlamentu 81 senátorů. Z toho prý pak logicky vyplývá, že zvolením nových senátorů ztrácejí mandát ti, kteří už končí.
"Máme pocit, že Jednací řád Senátu je v rozporu s Ústavou, která říká že zvolený senátor získává mandát dnem zvolení. Tady je měsíční proluka, protože řád uvádí, že do jednoho měsíce obdrží senátor osvědčení o zvolení s tím, že začíná jeho volební období a končí tím období bývalého senátora. Ústava se však o tomto nezmiňuje ani slovem. Senát nyní projednává velmi závažné věci, ke kterým se my noví senátoři nemůžeme vyjádřit a vyjadřují se k tomu končící senátoři," řekl iDNES.cz Doubrava.
"Chceme, aby tuto naši pochybnost posoudil Ústavní soud a rozhodl, jak to je," dodal.
Letošní nováčci mohou podle jednacího řádu Senátu hlasovat až na konci listopadu, kdy bude svolána první schůze osmého funkčního období. Podle Dernerové a Doubravy jednací řád připouští v období od 23. října do 13. listopadu existenci více senátorů, než je křesel v Senátu.
V Jednacím řádu Senátu stojí, že mandát senátorů trvá přesně šest let od dne zvolení. Končícím senátorům by tedy měl vypršet tuto sobotu a oni do této doby mohou hlasovat.
Právník: mandát senátorů platí přesně šest let
Právník specializující se na ústavu Jan Kysela výklad Severočechů odmítá. Ve shodě s jednacím řádem horní komory upozorňuje, že mandát senátorů trvá přesně šest let od doby, kdy byli zvoleni.
"Toto se nedá nijak zpochybnit. Vznikají nám však určitá přechodná období, kdy končící senátoři ještě mandát mají a mandát získávají také nově zvolení senátoři. Musíme však rozlišovat mezi mandátem a výkonem mandátu. Aby mohl senátor převzít mandát, musí složit slib a aby složil slib, musí dojít k ověření toho, zda byl platně nebo neplatně zvolen a získat osvědčení o zvolení. Dříve hlasovat nejde a nejde mandát ani vykonávat. Tím se zabrání tomu, že by zároveň mohli hlasovat senátoři končící i nově zvolení," uvedl pro iDNES.cz.
"Senát je komora trvale zasedající a kontinuálně se usnášející. Ve chvíli, kdy bychom trvali na tom, že existují období, kdy Senát zasedat nesmí, tak do značné míry nabouráme zásadní ideu, se kterou Senát vznikal," dodal Kysela k tomu, že Senát ve starém složení schvaluje zákony, které prošly Sněmovnou v legislativní nouzi.
