"V rozsudku stojí, že Česká republika nepřímo diskriminuje děti tím, jak je nastaven školský systém," připomněl na tiskové konferenci k tříletému výročí rozsudku Stano Daniel z European Roma Rights Centre.
Na plnění verdiktu dohlíží Výbor ministrů Rady Evropy, organizace sedmačtyřiceti států, jejímž hlavním cílem je ochrana lidských práv.
ROSUDEK d.h. A OSTATNÍProblém se začleňováním znevýhodněných dětí do hlavního vzdělávacího proudu musí Česko řešit mimo jiné kvůli rozsudku v případu žaloby D.H. a ostatních u Evropského soudu pro lidská práva, od jehož vyřčení uběhnou 14. listopadu přesně tři roky. Ten dal v roce 2007 za pravdu skupině osmnácti někdejších romských žáků, které Česká republika diskriminovala ve vzdělání, když je zařadila do zvláštních škol. |
Přitom Česku zřejmě hrozí u Evropského soudu pro lidská práva další podobné žaloby, jak prozradil Stejskal. "Jsme ve fázi příprav," řekl s tím, že konkrétnější zatím nebude.
Ministerstvo se kritice brání. Problematikou romských, ale nejen romských, žáků se zabývá, stojí v reakci na prohlášení koalice Společně do školy. Mimo jiné chce usilovat, tedy v případě navýšení prostředků, o rozšíření počtu asistentů pedagoga pro děti se sociálním znevýhodněním.
Ministr na vládě poreferuje, jak plní závazky vůči Radě Evropy
Zprávu o tom, jak Česko řeší problém diskriminace školáků, by se ministrům Rady Evropy měla dostat na stůl koncem listopadu. Ještě předtím, už tuto středu, má ministr školství Josef Dobeš poreferovat vládě, jakými konkretními kroky se daří naplňovat rozsudek.
Ze zprávy, kterou má iDNES.cz k dispozici, ale vyplývá, že se ministr žádnými úspěchy chlubit nebude. Místo toho se ministři mimo jiné dozví, že se Dobeš rozhodl odsunout schválení dvou vyhlášek, které se týkají vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a školských poraden. Ty byly hotové a připravené k předložení vládě, Dobeš se je ale rozhodl přepracovat a předložit ministrům až příští rok v dubnu.
"Vyhlášky jsou minimem, které by mělo ministerstvo udělat. Spolupracovali jsme při jejich úpravách, prošly už vnějším i vnitřním připomínkovým řízením (za ministryně Miroslavy Kopicové, pozn.red), stačilo by je tedy pouze předložit legislativní radě vlády," uvedl Stejskal s tím, že důvody, proč se ministr rozhodl přihlášky přepracovat, nezná.
PLÁN K ODSTRANĚNÍ DISKRIMINACEDobeš předloží na vládě i harmonogram Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání, který nechal na základě rozsudku vypracovat tehdejší ministr Ondřej Liška. Ten letos v březnu schválila vláda, čímž se ministerstvo zavázalo, že začne konkrétními kroky situaci postupně zlepšovat a výsledky předkládat vládě i Radě Evropy. Podle harmonogramu se plán začne realizovat začátkem roku 2014. Do té doby by mělo ministerstvo začít s přípravnou fázi, v rámci níž zanalyzuje, co všechno se musí změnit, a vyčíslí, kolik by to stálo. |
Vyhlášky oproti původnímu znění přesněji určují povinnost informovaného souhlasu zákonných zástupců při zařazení žáka do škol a programů pro mentálně postižené. Také se v nich lépe specifikuje, co je sociální znevýhodnění či co je náplní asistenta pedagoga.
Zároveň stanovují, že se žáci bez mentálního postižení nemohou vzdělávat podle programů pro lehce mentálně postižené. Na to, že každý čtvrtý žák je onálepkován jako lehce mentálně postižený, upozornil loňský průzkum, Ukázal také, že děti s touto diagnózou v drtivé většině končí ve "zvláštních" školách. Z Dobešovy zprávy nyní vyplývá, že situace se od roku 2009 nezměnila (o výsledcích průzkumu čtěte více zde).
Dobeš ve zprávě přiznává, že jestli se situace ohledně začleňování romských a jinak znevýhodněných dětí do hlavního vzdělávacího proudu zlepšila, bude možné zjistit minimálně jeden rok od přijetí vyhlášek a zároveň po zahájení transformace speciálních (dříve zvláštních) škol.
