Škola dala v letošním akademickém roce při nástupu do pětiletého právnického studia šanci necelým 350 uchazečům, což je méně než v předchozích letech. Z přijatých studentů se však nakonec zapsala jen zhruba polovina. Bezmála 200 lidí nechtělo plzeňská práva studovat, i přestože se k přijímačkám přihlásili a byli přijati.
Může za to i rok stará kauza s rychlostudenty a plagiátory? "Nehledal bych v tom spekulaci, že studenti nechtějí do Plzně," je přesvědčen odstupující proděkan pro studium Petr Bezouška. "Ve chvíli, kdy se někteří dostanou na více právnických fakult, tak si vybírají," dodává.
Ale proč si tito studenti nevybrali plzeňská práva a šli spíše do Olomouce a Prahy? "Řada těch, co u nás uspěli, ale nenastoupili, byli původem z Moravy, takže šli raději studovat tam," argumentuje Bezouška.
Poměrně nízký počet zapsaných studentů nepřekvapil ani neúspěšného kandidáta na děkana Karla Eliáše. "Je to způsobeno hlavně tím, že jsme zavedli transparentní přijímačky pomocí scio testů - to jsou stejné testy, jaké mají fakulty v Olomouci a v Praze. Takže ti nejlepší uspěli na všech fakultách a máme zjištěno, že řada těchto úspěšných kandidátů, kteří pocházejí z Moravy nebo z okolí Prahy, raději nastoupila do Prahy nebo do Olomouce," hovoří Eliáš v podobném duchu jako Bezouška.
