V produkci odpadu se obyvatelé středních Čech dostali ze všech čtrnácti krajů na první místo. Celkově vyprodukovali přes 408 000 tun směsného odpadu za rok. V přepočtu to bylo 340 kilogramů na osobu.
"Pro srovnání, nejméně odpadu bylo v Plzeňském kraji, přesně 198 kilogramů na osobu a rok," uvádí v analýze expert na odpadové hospodářství Petr Nohava. Ze všech měst v republice skončil na smutném prvním místě Kolín.
POŘADÍ JEDNOTLIVÝCH OKRESNÍCH MĚSTMělník ....................... 262 POŘADÍ V RÁMCI KRAJŮ Středočeský .............. 340 Zdroj: Hnutí duha Pozn.: uváděno je průměrné množství odpadu v kilogramech vyprodukované jednou osobou za rok |
Naopak nejlépe dopadla města Mělník, Rakovník a Kladno. "V celkovém pořadí v rámci republiky se nejlépe umístily Plzeň-město, následuje Český Krumlov a Trutnov," uvádí pro srovnání Nohava.
Ctirad Mikeš z mělnické radnice vidí hlavní problém ve vzdálenosti popelnic od domácností. V Mělníce se pohybuje okolo 50 až 70 metrů. To je prý vzdálenost, kterou jsou obyvatelé ochotni akceptovat. "Během zhruba deseti let se nám navíc podařilo naučit občany třídit vybrané komodity," dodává Mikeš.
Odpad třídíme, víceméně ale jen plasty
Že by byli Češi v Evropě jedni z nejlepších recyklátorů, ovšem podle experta na odpadové hospodářství neplatí. "Češi to o sobě často a rádi tvrdí. Je to ale pravda jen u plastů. V ostatních odvětvích recyklace je to podstatně horší," vysvětluje Nohava.
Míra recyklace dosahovala ve středních Čechách v minulosti asi 19 procent. Podle nejnovějších výsledků recyklují v Německu 65 procent odpadu, v Nizozemí 60 procent.
"Příčinou špatné a malé recyklace v Čechách je komplikované třídění. Běžné popelnice stojí před každým domem, ale k barevným kontejnerům na tříděný odpad to některé domácnosti mají i stovky metrů daleko," uvádí analýza Hnutí Duha.
"Na poměrně malé množství vyprodukovaného separovaného odpadu v Kolíně má podle mého názoru vliv nízká ochota obyvatel města ke třídění," říká Martin Tichý z oddělení správy majetku v Kolíně.
Hlavním problémem většiny měst a obcí je bioodpad
Bioodpad představují kuchyňské a zahradnické zbytky. Podle Nohavy tvoří víc než třetinu směsného odpadu. "U nás nejsou obce ani města na recyklaci bioodpadu připravené. Existuje pouze pár výjimek," doplnil.
Podle něj musí změna přijít shora. "Už několik let čeká na schválení zákon, který by situaci zlepšil. Bohužel ho zatím žádná vláda nebyla schopná prosadit," říká Nohava.
Zákon by měl být podle jeho propočtů schválen během jednoho nebo dvou let. "V této věci se musí na vládu tlačit a tlačit, není jiná cesta," myslí si expert.
