Balkán, Irák, Kuvajt, Afghánistán, africké země. Tady všude působili a působí čeští vojáci. V mírových, pozorovatelských, rekonstrukčních ale také ve skutečných bojových operacích.
Mezi spojenci v NATO patří Češi v tomto ohledu a také vzhledem k velikosti armády k velmi ceněným partnerům. "Rozhodně z evropských členů NATO patříme vzhledem k velikosti armády k nejlepším," konstatoval expert na vojenství a publicista Lukáš Visingr.
Ke konci září působilo podle údajů ministerstva obrany v zahraničních misích 894 českých vojáků. Na první pohled málo, vzhledem ke zhruba dvacetitisícové profesionální armádě (bez civilních zaměstnanců) ale velmi slušný počet. Nejpočetnější kontingent má česká armáda v současnosti v Afghánistánu, zhruba 500 vojáků. Podle vládou navrhovaného plánu na následující dva roky by se měl počet zvýšit až na 700.
Srovnatelně velké armády dalších zemí NATO jsou na tom podobně, například Norsko - 500 vojáků, Dánsko - 730, Bulharsko - 540. Na druhou stranu taková Francie má sice v Afghánistánu přes 3 700 mužů, její armáda však dohromady čítá 240 tisíc vojáků. Zjednodušeně, v nejdůležitější a nejsledovanější misi Aliance tak má Francie jako jaderná velmoc s třetí nejpočetnější armádou NATO v poměru jen něco přes půl druhého procenta svých vojáků.
Spojenci si českou účast cenní
Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého si Česká republika díky zahraničním misím získala v očích spojenců uznání. Srovnávat země NATO a jejich účast v misích jen podle počtu vyslaných vojáků však pochopitelně tak jednoduše nelze.
Například stočlenná jednotka může být pro misi daleko cennější než 500 vojáků, kteří "pouze" střeží základnu, zvlášť když jde třeba o piloty s letouny nebo speciální síly určené pro ty nejriskantnější operace strategického významu.
Ale ani v tomto ohledu nepatří Češi mezi "ořezávatka". "Jsme schopni do misí vysílat velmi cenné jednotky, ať už jde o vrtulníky v Afghánistánu, chemiky nebo další specialisty. Máme vojáky, kteří dokážou cvičit afghánské jednotky, a máme také vojáky, kteří umí bojovat," řekl Šedivý. Cenné ostruhy česká armáda získala také při působení letců s gripeny v Pobaltí. Zvláštní kapitolou je pak opakované bojové nasazení českých speciálních sil v protiteroristické operaci Trvalá svoboda.
Důkazem mohou být nedávná slova šéfky americké diplomacie Hillary Clintonové, která označila Česko za "velmi důležitého spojence USA". Nutno dodat, že takovými proklamacemi Spojené státy neplýtvají.
Češi v Afghánistánu ještě posílí
Vládním návrhem na působení českých vojáků v zahraničních misích v příštích dvou letech by se měli zabývat poslanci na své další schůzi, která začíná příští týden. Po nich musí mise posvětit ještě senátoři.
Očekává se přitom hlasité proti z řad opozičních poslanců ČSSD a komunistů. A to je i jeden z důvodů, proč vláda tentokrát připravila plán na dva roky a ještě navíc výhledem na třetí následující.
Má se tak zamezit tahanicím, které provázely schvalování misí na sklonku roku 2008. Tehdy opoziční ČSSD zablokovala původní návrh na účast v misích, Česku hrozila mezinárodní ostuda a vojákům rychlé a mnohdy nebezpečné stažení z misí.
"Armáda potřebuje dlouhodobé plánování. Postupně se stahujeme z Kosova a naše úsilí se musí zaměřit na rekonstrukci a stabilizaci Afghánistánu. V misi ISAF plánujeme určité navýšení počtu vojáků, abychom o to dříve mohli odejít," uvedl ministr obrany Alexandr Vondra.
A kde budou čeští vojáci v následujících letech tedy působit? Vzhledem k dlouhodobě pozitivnímu vývoji bezpečnostní situace v Kosovu postupně armáda vojáky z této balkánské mise stáhla. Do poloviny příštího roku by tam nicméně mělo působit ještě zhruba 90 vojáků, kteří se budou starat o provoz základny Šajkovac. Kdyby však v zemi došlo k prudkému zhoršení situace, bude doma v Česku připraveno do mise okamžitě vyrazit dalších až 500 vojáků. Vládní návrh pak počítá s tím, že by v druhé polovině roku měli Češi Kosovo až na několik postů na velitelství mezinárodních sil úplně opustit.
Nejdůležitější zahraniční operací se tak stane alianční mise v Afghánistánu. V roce 2011 by tam mělo působit celkem až 720 a v roce 2012 maximálně 640 českých vojáků. Plnit další úkoly by tam příští rok zřejmě měli odletět elitní bojovníci z 601. skupiny speciálních sil.
Důležitou misí pak má být opětovné vyslání českých letců do Pobaltí v roce 2012. Stejně jako v roce 2009 by měla tygří letka s letouny Jas-39 Gripen střežit čtyři měsíce vzdušný prostor trojlístku pobaltských států - Litvy, Lotyšska a Estonska.
Předpokládané náklady na rok 2011 činí 1,9 miliardy korun a na rok 2012 jsou odhadovány na 1,5 miliardy korun z rozpočtu ministerstva obrany.
ZAHRANIČNÍ MISE ČESKÝCH VOJÁKŮKosovo |