Problém Čechů je, že ztratili zájem o politiku, tvrdí komentátor Zakaria

Hlavní hrozbou demokracie v České republice je nedostatečně rozvinutá občanská společnost. Alespoň to tvrdí slavný americký komentátor Fareed Zakaria. Jeden z nejvlivnějších intelektuálů světa je hostem Fora 2000.

Slavný politolog a komentátor Fareed Zakaria. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Patří k lidem, jejichž vášní je vyjadřovat se ke globálním politickým tématům. Takových je mnoho, dalo by se namítnout. Jenže hlas Fareeda Zakarii, Američana indického původu, je slyšet široko daleko po celé planetě.

A navíc je to člověk, který v tomto kontextu rád mluví i o Česku, kam nyní zavítal na Forum 2000.

Je to spíše výjimka, ale stává se to. Přijdete na rozhovor, konkrétně do jednoho pražského hotelu. Ale ještě než stačíte položit otázku, začne se vás právě ten, s nímž chcete mluvit, různě vyptávat. Fareed Zakaria má výrazné, živé oči. A ve zjevné, a vlastně sympatické snaze zorientovat se v českém prostředí se začal dotazovat, jestli MF DNES coby největší deník spíše podporuje Václava Havla, nebo Václava Klause.

Když jsem odvětil, že k oběma si víceméně zachováváme profesionální odstup, ptal se dál, čím si vlastně Václav Klaus získává přízeň Čechů.
Na rozhovor bylo vyhrazeno pouhých dvacet minut, další novináři už čekali opodál, pokusil jsem se tedy v pár větách vysvětlit, že to dle mého soudu bude směsicí zapšklého, vůči cizině až chorobně podezíravého čecháčkovství, střiženého vrtošivou umanutostí.

Proč vás Klaus tak zajímá?
Je fascinující. Poznal jsem ho už v době, kdy byl ministerským předsedou. Bylo to při jedné večeři, když dostal jisté vyznamenání. Někdo tam nad jídlem položil otázku, co je největší hrozba pro konsolidaci demokracie ve střední a východní Evropě. Jeden člověk říkal, že to je stále komunistická minulost, další poukazoval na jisté kulturní zvláštnosti. Pak se slova ujal Klaus. Podle něj jsou tou hrozbou levicoví západní politici a ekonomové.

Už vím, že u vás je mnoho lidí, kterým z duše mluví spíše Klaus než Havel

Vysvětlil to nějak?
Ano, jejich cílem je prý zruinovat vaši zemi, tedy Českou republiku, a to stejně, jako podle Klause zruinovali svoje vlastní země. (Zakaria se rozesměje.) Viděl jsem v něm prostě temperamentního, silnou vůlí vybaveného muže.

Kdo je Zakaria

Fareed Rafiq Zakaria se narodil 20. ledna 1964 v indické Bombaji. Je významným politologem, spisovatelem a žurnalistou světového formátu. Bývá označován za jednoho ze stovky nejvlivnějších intelektuálů světa. Pracoval jako šéfredaktor týdeníku Newsweek, nyní vede prestižní Time. Je autorem slavné politologické knihy Budoucnost svobody (The Future of Freedom), vyšla i česky. Letos u nás vyšla další jeho úspěšná politologická kniha Postamerický svět (The Post-American World).

A to vás překvapilo?
Víte, možná to byla moje chyba, ale když se řeklo Čech, já si dříve vybavil prostě někoho typu Václava Havla. Ale pak jsem začal zjišťovat, že to je omyl, neboť u vás je mnoho lidí, kterým z duše mluví spíše Klaus. Lidí, jimž imponuje zkostnatělost, tvrdost a paličatost.

A co je podle vás největší hrozbou pro středoevropský prostor?
Řekl bych, že tu máte málo občanské společnosti. Já vím, zní to podivně, vždyť přece váš listopadový převrat byl revolucí občanské společnosti. A navíc jste ve srovnání s třetím světem neskonale dál.

Máte pocit, že tu něco zásadně nefunguje?
Demokracie po formální stránce funguje jistě dobře. Jenže jejím obsahem jsou zejména tradice a kultura - ta kultura, kterou vytváří práce občanských spolků. Ta musí doplňovat vládu zákona.

Dejte mi příklad něčeho, co tu chybí.
Začnu odjinud. Řekl bych, že jedním z největších světových problémů je to, jak si USA a Západ vůbec vyložily nástup demokracie ve střední Evropě. Byl rychlý a vlastně snadný. A tak jsme si řekli: Vida, takhle na to! Prostě se zbavme zloduchů a demokracie rozkvete všude. Tak se uvažovalo nad Balkánem, pak Irákem i Afghánistánem. Teď vidíme, že to byl omyl. Vaše zkušenost je unikátní.

Takže co je ta hrozba, o níž jsme mluvili?
To, že lidé ztratili zájem o politiku. Vaše společnost je velmi buržoazní, což není samo o sobě nic špatného. Ale nebezpečí tkví v tom, že chybí vzdělanost ve veřejných záležitostech a zájem být informován. Taková situace je živnou půdou pro populismus.

V podobě nějakého nového autoritářského státu?
Ne, ne. Tou podobou bude to, čemu říkám nesvobodná demokracie. K moci se dotyčný dostane legitimně, volbami, ale pak se bude chovat nepřátelsky vůči svobodě. Nikdy se vám už nestane, že budete žít v totalitě. Ale můžete dopadnout jako v Srbsku nebo i v Bělorusku. Vládnout vám budou řádně zvolení, ale spíše zlí politici.

Můžete dopadnout jako jako v Srbsku nebi i v Bělehradě. Vládnout vám budou řádně zvolení, ale zlí politici

Myslíte, že v případě Česka je ta hrozba nějak blízká?
Zatím je hodně daleko. Ale jestli se máte něčeho bát, tak právě tohoto. Lidí, kteří si budou pomocí nacionalistických a populistických hesel získávat popularitu.

Na mysli vám vytane třeba právě Klaus?
Ne, kdepak, buďme féroví. Klaus je demokratický politik. Ale mám obavu, když jej čas od času vidím, jak umí sáhnout po nacionalistických a populistických symbolech, aby získal popularitu. To je plamínek, s nímž si není radno zahrávat. Jenže v tom nejste vůbec unikátní, dělá to kdekdo, v USA například republikáni.

Mnozí v této zemi by řekli, že jestli nás něco ohrožuje, pak to jsou mocenské ambice Moskvy.
Doba SSSR je pryč. Proto si myslím, že středoevropský strach z Ruska je přehnaný. Ano, Moskva tu má svoje hospodářské zájmy, ale že by to tu chtěla politicky opanovat? Vždyť jste v EU, v NATO, patříte ke spojencům USA. Řekl bych, že mnozí lidé u vás jsou zbytečně moc zahleděni do minulosti.

Jak byste definoval Vladimira Putina?
Je to zloduch, Rusko se rozhodně nesnaží nijak modernizovat, ale žádný Stalin to také není. Jeho cílem je zachovat sílu státu, ovšem uvnitř jeho hranic. Není imperialistou. Ze všeho nejvíc chce, aby se k Rusku přistupovalo s respektem.

A Medveděv?
S ním jsem nedávno mluvil. Ptal jsem se ho: Když máte potíže na jihu s islamisty a na východě s Číňany, kteří mají zájem o vaši půdu a nerostné bohatství, k čemu vám jsou ještě problémy na západních hranicích? Odvětil mi, že mám naprostou pravdu. A já si z toho odnesl, že právě tuto medveděvovskou linii v ruské politice je nutné podporovat.

Forum 2000 jedná už počtrnácté

Bezmála sto světových osobností, politiků, vědců, podnikatelů i náboženských představitelů přijelo do Prahy na 14. ročník mezinárodní konference Forum 2000. Začala včera a končí v úterý. Tématem letošních debat je "Svět, ve kterém chceme žít". Forum 2000 vzniklo v roce 1997 ze společné iniciativy prezidenta Václava Havla, japonského filantropa Yoheie Sasakawy a nositele Nobelovy ceny za mír Elieho Wiesela. Jeho cílem je identifikovat klíčové problémy lidské civilizace a hledat možnosti, jak předcházet náboženským, etnickým a kulturním konfliktům. Na letošním ročníku kromě Fareeda Zakarii mimo jiné vystoupí:

Širín Ebadíová Íránská opoziční právnička, aktivistka za lidská práva, nositelka Nobelovy ceny za mír (dostala ji v roce 2003). Nyní žije v exilu v Evropě. Fora 2000 se zúčastnila již před třemi roky.

José Luís García Paneque Nedávno propuštěný kubánský disident, nyní žije ve Španělsku. Pětačtyřicetiletý chirurg a nezávislý opoziční novinář ze sedmi let strávených ve vězení prožil sedmnáct měsíců na samotce.

Roger Scruton Britský konzervativní filozof, spisovatel a politolog. V současnosti je profesorem estetiky na Birkbeck College of London. Je autorem řady knih o filozofii, estetice, umění, napsal i prozaická a hudební díla.

Fumihiko Maki Japonský architekt světového formátu, laureát Pritzkerovy ceny, nejvyššího ocenění za architekturu, které mu bylo v roce 1993 slavnostně předáno v Praze.

Zygmunt Bauman Polský sociolog, od roku 1971 žije ve Velké Británii. Je známý analýzami souvislostí mezi modernitou a holokaustem a úvahami o postmoderním konzumerismu.