Voliče bude Šlouf, který neúspěšně kandidoval do Senátu v roce 2000, hledat ve volebním obvodě Prahy 7 a 8.
Volební kampaň všech stran se zaměřuje na boj s korupcí. Jak chcete lidi přesvědčit, že vy korupci omezíte, když právě lobbing je s korupcí často spojován?
Lobbing je nyní v Česku málem sprosté slovo. Já jsem se přitom nikdy za toto povolání nestyděl. Až do roku 1992 jsem byl poslancem a vím, že poslanci, kteří jsou většinou úzce oborově zaměření, potřebují informace z dalších oblastí, které jim dávají právě lobbisté. Vždyť jen v Bruselu je podle odhadů až 5000 profesionálních lobbistů.
A jak konkrétně chcete přesvědčit voliče, že právě vy jako lobbista budete s korupcí bojovat?
Chtěl bych například prosadit neustálou kontrolu nad veřejnými soutěžemi o státní zakázky. I za cenu, že by celý proces natáčely průmyslové kamery a záznam by byl například uložen u notáře. Vždyť současná praxe je děsivá. Oznámí se otevření obálek a pak je několik dní ticho, kdy se upravují podmínky, aby byly pro někoho výhodné.
Vy osobně jste ale dáván do spojitosti s ruskou ropnou společností Lukoil. A závislost na ruské ropě je v Česku považována za budoucí hrozbu.
S Lukoilem nemám nic společného, nemám ani smlouvu s žádnou jinou ruskou firmou. Bohužel mi tak z Ruska žádné peníze neplynou.
Měl byste s takovou nabídkou problém?
Rozhodně ne. Musel bych ale vědět, že je to ku prospěchu země.
Berme ropu z Ruska
Jak tedy spojení Šlouf a Lukoil vzniklo?
Naše kancelář s Lukoilem přišla do kontaktu tak, že můj spolupracovník Martin Nejedlý je jednatelem společnosti Lukoil Aviation Czech, která dodává palivo na některá letiště. A protože spolupracujeme, tak se tato fáma nějak zahnízdila. Panu Nejedlému jsem ale opravdu v něčem pomohl. Znal jsem tehdejšího premiéra pana Topolánka a upozornil jsem ho, že se Lukoil chystá do Čech.
Vy sám tankujete u Lukoilu?
Ne, nádrž si plním u pumpy, kterou mám nejblíž k domu. A Lukoil to není.
Přesto jste znám jako zastánce ruské orientace v oblasti energetiky, proč?
Protože je to logické. Odkud brát ropu, když ne z Ruska. Norsko nám ji nedá, ropovod Ingolstad nemá dostatečnou kapacitu.
Marihuanu ať klidně prodává stát
Pokud byste ve volbách uspěl, nechal byste podnikání?
Úplně bych ho asi zrušit nemohl, ale omezil bych ho. Podle zákona by nešlo o střet zájmů. Určitě bych si také dával pozor, abych se například neúčastnil výběrových řízení souvisejících s Prahou. V případě jiných zakázek, například na rozvoji energetiky, bych ale problém neměl.
Nedávno vzbudily rozruch vaše plakáty zaměřené proti narkomanům, hlásající "V zájmu našich dětí nulovou toleranci feťákům".
Já jsem ten text mírnil s tím, že jsme mysleli spíše drogy samotné než narkomany. Osobně mám štěstí, že tento problém nepotkal mé děti a zatím ani vnoučata. Ani jointa jsem nikdy neměl a nevím, jaké stavy by mi to navodilo.
Na jednu stranu samozřejmě tyto lidi nemůžeme postavit mimo zákon. Na druhou stranu si ale pamatuji lékaře na alkoholismus pana Skálu, který léčil alkoholiky tvrdě a prací. Na tom něco bylo. Ne pracovní tábory, ale pokud se někdo chce vyléčit, tak musí pracovat. Uvědomujeme si, že například legalizaci marihuany by část veřejnosti uvítala. Zemanovci jsou proto ochotni otevřít širokou diskusi s odborníky o jejím kontrolovaném prodeji pod státním dohledem. Navíc chceme zavést do škol pravidelné workshopy, kde by se mladí i jejich rodiče například na třídních schůzkách dozvěděli základní věci o drogách.
Opencard je zvěrstvo
Jak byste například řešil problém s bezdomovci?
Dokud nebude mít společnost jasno, jak problém řešit komplexně, tak nápady na jakési koncentráky pro bezdomovce jsou jen výkřikem do tmy. Musí nastoupit sociologové a psychologové, aby zjistili, co je příčinou tohoto jevu a pak ho řešit.
Co říkáte některým pražským kauzám, jako je například Opencard?
Pokud uspěji ve volbách, budu se snažit o revizi dosavadních investic města. Například Opencard, kdy se utratily tři miliardy za lepší chytání neplatičů, je podle mě zvěrstvo.
Dalším problémem je doprava. V Praze by měl například fungovat systém garážování na kraji města, budování dopravy musí mít jasnou koncepci. Ukvapené plány na stavbu tunelu u pražského muzea za osm miliard korun bez jasné koncepce poslouží jen tomu, že si radní rozeberou provize. Stejný problém vidím u tunelu Blanka a celého systému vnějšího i vnitřního Pražského okruhu.
