Kongresové centrum Evy Jiřičné rozdělilo Zlín na dva tábory

Pro jedny je nové Kongresové centrum ve Zlíně megalomanské, druzí jej naopak považují za architektonickou perlu města. Budova za stovky milionů korun vzbudila vášnivé debaty odborníků i obyvatel a rozdělila Zlín na dva nesmiřitelné tábory. Nyní se po čtyřech letech konečně otevírá.

Monstrózní budova podle návrhu architektky Evy Jiřičné se začala stavět v roce 2006. A ve městě budí velké vášně. "Je to zbytečný projekt. Pro Zlín je to mercedes, na který nemáme," tvrdí Miroslav Adámek, lídr TOP 09.

Primátorka Irena Ondrová ale takové hlasy odmítá a za stavbou pevně stojí. "I kdybych měla kvůli Kongresovému centru ztratit ve volbách několik procent, tak mi dokončení tohoto záměru stálo za to," říká Ondrová.

Kongresové centrum

Začalo se stavět stejně jako jeho menší sourozenec Univerzitní centrum v červnu 2006.

Kvůli problémům s financováním bylo rozdělené na spodní část, která byla dostavěná v roce 2008, a horní část, na kterou nebyly peníze.

Radnice pak získala 450 milionů korun z Unie, které použila na dostavbu centra. Z těchto peněz zbylo 120 milionů na zvelebení náměstí Práce a podchodu.

Celá stavba vyšla na 636 milionů korun, Zlín zaplatí čtvrtinu.

Pro Zlín představuje stavba nový druh architektury

Moderní oválná budova navíc výrazně zasáhla do baťovského rázu Zlína, který je typický hranatými budovami.

"Je třeba si uvědomit, že to je úplně jiný druh architektury než baťovský funkcionalismus. Je to logické, žijeme už v jiné době. Z toho vznikají všechny třenice," podotkl Vladimír Šlapeta, odborník na funkcionalismus a děkan Fakulty architektury na Vysokém učení technickém v Brně.

"Zlín je neobyčejně důležité město v historii architektury. A to je třeba ctít. Na druhou stranu se ale města můžou rozvíjet, pouze když si připustí, že se mění technologie, život a vůbec všechno okolo," naznačila Jiřičná, která se ve Zlíně narodila.

A tvář města mění nadále. Podle jejího návrhu se chystá přeměna náměstí Práce. V centru Zlína se tak zřejmě objeví vodní plocha a změní se podchod před vstupní bránou do bývalého baťovského areálu.

Zlín zaplatil 160 milionů, zbytek získal z kasy Unie

Klíčovým argumentem radnice, jak stavbu obhájit, jsou peníze, které město získalo z Unie. Kongresové centrum stálo 636 milionů korun, Zlín samotný vyjde na čtvrtinu částky - 160 milionů korun. Zbytek půjde z evropských a státních peněz.

Zrod centra ale nebyl bez problémů. Před čtyřmi lety se začalo se stavbou, dokončila se ale pouze spodní část s podzemním parkovištěm a technickým zázemím.

Na zbytek nebyly peníze a navíc se magistrát potýkal s komplikacemi kvůli výběru dodavatele stavby. Radnice nakonec sehnala loni z evropských fondů 450 milionů korun. Ty navíc nešly jen na dostavbu centra. "Podařilo se nám ušetřit sto dvacet milionů korun, které použijeme na další zvelebování města," dodala primátorka.

Kongresovým centrem se ve středu večer poprvé rozezní hudba Filharmonie Bohuslava Martinů, která se sem stěhuje z nevyhovujícího Domu umění.

"Podle prvních dojmů se zdá, že akustika bude velmi dobrá. Všechno se chystá, takže to bylo takové rušné. Ale prostředí je krásné," popsal ředitel filharmonie Josef Němý.

Centrum bude otevřené zhruba týden, pak se opět uzavře do konce roku kvůli přípravám na závěrečnou kolaudaci.

Líbí se vám Kongresové centrum?

celkem hlasů: 283

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 20. října 2010. Anketa je uzavřena.

Líbí 213

Nelíbí 36

Je to megalomanský projekt 30

Je to další perla zlínské architektury 4

Upozornění

Hlasovat v anketě můžete zde.