Ve státním sektoru se zaměstnancům po osmnácti letech fungování platových tarifů hroutí jistoty: pravidelně rostoucí či aspoň neklesající plat plus růst tarifu s odslouženými roky. Systém má skončit a platy se sníží o desetinu. Úspora představuje sedm miliard.
"Platové stupně odrážejí docházku v letech do úřadu. Zkušenost nabytá léty by se měla odměňovat výkonnostním bonusem a každé ministerstvo by mělo možnost upravit si to vyhláškou," myslí si ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS).
Platy budou více odrážet výkony, méně odsloužená léta
Podle posledního návrhu tak tarify začínají na minimální mzdě a s vyšší pozicí (platová třída) narůstají pomaleji než v dosud platných tarifních tabulkách. U níže postavených zaměstnanců má být krácení menší než u vyšších funkcí.
Stát bude škrtat, Více dostanou jen učitelé a důchodciKteré skupiny si pohorší a které polepší se podívejte zde. |
"V nižších třídách nemají lidé takovou možnost ovlivňovat chod ministerstva jako řídící pracovníci. Ti by měli být motivováni těmi pohyblivými složkami," dodává Kocourek.
Podnikatelé šetření ve státní správě tleskají. "Je to jediná cesta, aby zodpovědní vedoucí začali přemýšlet, jak odměňovat ty, kteří táhnou, a ne ty, kdo nedělají," soudí Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy.
Odborům se změny odměňování pochopitelně nelíbí. Argumentují tím, že lépe zaplacení budou jen oblíbenci vedoucích. Jenže odměny za výkon fungují i v soukromé sféře, která se s tímto problémem vyrovnala.
Více peněz mají v rozpočtu ponechat také změny na pojistném. Největší položku, skoro 10 miliard, ušetří státní pokladna na nemocenském.
Nižší dávky pro nemocné a nezaměstnané
Firmy mají oproti očekávání platit příští rok na nemocenském za zaměstnance 2,3 procenta, místo plánovaného snížení na 1,4 procenta. Podniky navíc budou nemocným zaměstnancům vyplácet náhradu mzdy tři týdny místo dvou a už z těchto peněz nedostanou od státu polovinu zpátky jako dosud.
To zástupci podnikatelů pochopitelně odmítají. Jenže když se systém (první dva týdny platí firma) v roce 2009 zaváděl, firmy díky snížení pojistného získaly víc, než čeho se teď budou muset vzdát.
K úsporám budou muset přispět také sami nemocní. Snížená dlouhodobá nemocenská měla původně platit jen rok (dle Janotova protischodkového balíčku), vláda teď navrhuje, aby zůstala nižší natrvalo. Vyplácet se bude už jen 60 procent vyměřovacího základu a stát tím ušetří 2,5 miliardy.
I další protischodkové opatření z loňska zůstane. Na sociálním a zdravotním pojistném zaplatí víc ten, kdo hodně vydělává. Nadále bude do společného systému sociálního a zdravotního pojištění přispívat z příjmů až do výše šestinásobku průměrné mzdy (142 tisíc korun měsíčně). To posílí rozpočet o tři miliardy.
Dávky prořídnou
Šetřit se bude také na některých dávkách. Zmizí sociální příplatek pro nízkopříjmové rodiny s dětmi, ale stát už počítá s tím, že místo něj bude více lidí žádat o pomoc v hmotné nouzi.
Ačkoliv nezaměstnaných příští rok podle předpovědí přibude, ministerstvo práce nepočítá s vyššími výdaji na podporu v nezaměstnanosti než letos. Ušetří totiž na každém, kdo z práce odejde na vlastní žádost (třetina podpory), a na těch, kdo dostanou odstupné. Těm začne podporu vyplácet až po vyčerpání odstupného.
Zásadní úspory vláda slibuje na zprůhlednění veřejných zakázek a centrálním nákupu. Možná by mohla začít u konkrétnějších položek. "Jen za konzultační služby stát a kraje dávají více než pět miliard ročně. Copak úředníci neumějí svou práci?“ kritizuje Míl.
