Do výstavby protipovodňových bariér chce ministr Drobil více zapojit správy jednotlivých povodí. Pomůže jim zjednodušením administrativy spojené se žádostmi o dotace z evropských fondů.
"Bavili jsme se o zřízení povodňového fondu na léta 2013 až 2027, kdy nutné investice, které tady jsou v řádu 50 miliard (...) vyvolají potřebu zhruba 4,5 miliardy, které budeme investovat nebo měli bychom investovat každý rok," řekl Drobil po schůzce s ministrem zemědělství Ivanem Fuksou.
JAK SE ČESKO PŘIPRAVUJEBěhem první etapy protipovodňového programu byly v Česku v letech 2002 až 2007 investovány čtyři miliardy korun, v rámci druhé etapy programu od roku 2007 do konce loňského roku zatím více než tři miliardy Kč. Dalších zhruba osm a půl miliardy korun je připraveno pro následující čtyři roky, včetně letošního. |
Dalším problémem, který se ukázal po jarních povodních na Moravě a který chce nová vláda překonat, je podle Fuksy nezájem vlastníků půdy o výstavbu. Je podle něj třeba víc zainteresovat samosprávy, které přesně znají historii povodní v daném místě. Obnovení schopnosti krajiny zachytávat vodu mají pomoct jak velké stavby v řádu až miliard, tak malé suché poldry, jejichž výstavba přijde na miliony.
Pomoct ochránit majetek před stále častějšími povodněmi má i zpřísnění podmínek hospodaření na erozí ohrožených půdách. Fuksa Drobila informoval o záměru rozšířit platnost takzvaných standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) i na mírně erozně ohrožené půdy. Erozí je ohrožena téměř polovina orné půdy v zemi.
Novela má zabránit dalšímu masivnímu smývání ornice a zhoršování kvality půdního fondu a vod, pravidla se mají vztahovat na 40 procent veškeré zemědělské půdy.
Podle podmínek GAEC musí například žadatelé o dotace hospodařící na svažitých pozemcích ponechávat strniště sklizené plodiny minimálně do 30. listopadu. To má vést k omezení smývání půdy, zpomalení povrchového odtoku vody a většímu zadržování vody v krajině.
Na svažitém terénu by farmáři neměli pěstovat širokořádkové plodiny, jako jsou kukuřice, brambory nebo řepa, případně tyto plodiny pěstovat s využitím technologií šetrnějším k půdě.
