Otázky a odpovědi: Rozhovory Izraelců s Palestinci halí mrak skepse

Prezident USA Barack Obama ve Washingtonu přivítal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a vůdce palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. Oba státníci by zítra měli zasednout k přímým jednáním. Chtějí domluvit podmínky vzniku samostatného palestinského státu. Odborníci ale jednání příliš šancí nedávají.

Americký prezident Barack Obama s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem (22. září 2009) | foto: AP

První rozhovory mezi Palestinci a Izraelci se uskutečnily už před 19 lety v Madridu. Od té doby mírový proces příliš nepokročil. Jaké jsou vyhlídky nyní? Server iDNES.cz přináší otázky a odpovědi a nejnovějším kole jednání.

AKTUÁLNĚ PŘED JEDNÁNÍM

V reakci na úterní atentát, při němž ozbrojenci Hamasu zastřelili na západním břehu Jordánu čtyři Izraelce, Rada židovských osad v Judeji, Samaří a Gaze (Ješa) oznámila předčasné ukončení moratoria na výstavbu v izraelských koloniích na okupovaných palestinských územích. Stavba prý začne ještě dnes. (o včerejším atentátu čtěte zde)

Izrael je údajně připraven postoupit části Jeruzaléma Palestincům. Zvláštní režim by pak platil pro správu svatých míst, řekl v rozhovoru o rámcovém návrhu mírové dohody mezi Izraelem a palestinskou správou ministr obrany Ehud Barak.

Proč se rozhovory konají nyní?
Je to výsledek tlaku USA. Americký prezident Barack Obama usiloval o to, aby jednání začalo do 26. září, kdy má vypršet desetiměsíční izraelské moratorium na výstavbu osad na Západním břehu Jordánu. Obnova izraelské výstavby by mohla jednání nadobro zastavit.

Jaké jsou postoje obou stran?
Izrael: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že je připraven k přímému jednání bez předběžných podmínek. Netanjahu ale chce konečné řešení konfliktu, uznání Izraele ze strany Palestinců jako židovského státu a požaduje garance, že v případě možného stažení Izraele z Předjordánska odtud nebudou podnikány útoky na Izrael.

Palestinská samospráva: Palestinci požadují, aby Izrael zastavil budování židovských osad na okupovaném území. Hlavní palestinský vyjednávač Saíb Irikát upozornil, že "dokud Izrael nezastaví výstavbu v osadách a bourání domů ve východním Jeruzalémě, nebudeme ochotný pokračovat v rozhovorech". Radikální hnutí Hamas, které kontroluje pásmo Gazy, jednání s Izraelem odmítlo jako "nový podvod".

Co je cílem jednání?
Ustavit nezávislý palestinský stát a vyřešit i další ožehavé otázky.

Takzvaný blízkovýchodní kvartet (OSN, USA, EU a Rusko) požaduje jednání, které by vedlo "k řešení, jež by ukončilo izraelskou okupaci palestinských území započatou v roce 1967 a vyústilo by v ustavení nezávislého, demokratického a životaschopného palestinského státu žijícího bok po boku v míru a bezpečnosti s Izraelem a ostatními sousedy". Podle kvartetu by jednání mohlo skončit do roka.

Jaké jsou hlavní problémy?
Izraelci a Palestinci se rozcházejí v klíčových záležitostech: nároky na Jeruzalém jako hlavní město, podoba příštího nezávislého palestinského státu, řešení problému palestinských uprchlíků či osud židovských osad v Předjordánsku.

ŽIDOVSKÉ OSADY

Ve zhruba 120 osadách na Západním břehu Jordánu, především ve východním Jeruzalémě, žije takřka půl milionu izraelských Židů. Západní břeh Jordánu je území dobyté Izraelem v roce 1967. Předtím bylo pod jordánskou správou. V pásmu Gazy žádné osady nejsou. Někdejší izraelský premiér Ariel Šaron je nechal před pěti lety vyklidit.

Prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás řekl, že nevěří, že by byl Netanjahu připraven k takové dohodě, která by vyhovovala Palestincům. Netanjahu, jeho strana i další koaliční partneři dosud spíše odmítali hlavní ústupky a podporovali židovské osadníky.

Pro Izrael je problémem to, že Abbás nekontroluje celou palestinskou samosprávu, protože radikální hnutí Hamas, které je proti rozhovorům s Izraelem a odmítá mírový proces, vládne už přes tři roky v pásmu Gazy.

Jaké jsou vyhlídky?
Převládá skepse. Izraelští a palestinští vyjednávači zasedli za stůl od začátku 90. let několikrát, ale počáteční naděje se vždy zhatily. Podle odborníků aktuální okolnosti spíše nedovolují předvídat, že by vyhlídky rozhovorů byly příznivější než v minulosti. Navíc stále hrozí, že selhání politických rozhovorů by mohlo vést k propuknutí násilností. Jednání jako zbytečná a nepotřebná odmítla například Sýrie, nepodporuje je ani Írán.

V co doufají Spojené státy?
USA doufají, že dohoda mezi oběma stranami otevře cestu k regionální mírové dohodě, která by mohla zahrnout Sýrii, Libanon a Jordánsko a vyřešila by diplomatický hlavolam, jenž trápil americké vlády přes 50 let.

Obama též doufá, že vyřešení izraelsko-palestinského problému prospěje úsilí o nápravu amerických vztahů s muslimským světem. Americká vláda popsala konflikt jako "živoucí národně-bezpečnostní zájem" a americký generál David Petraeus, který dohlíží na války v Iráku a v Afghánistánu, letos řekl, že napětí mezi Izraelci a Palestinci má "enormní" vliv na americké operace v muslimském světě.