V sobotu dopoledne prořízl ospalé ticho kolem ostře sledované jaderné elektrárny v íránském Búšehru řev těžkých náklaďáků. Velebený i proklínaný objekt se začal rychle probouzet k životu. Tuny uranového paliva mířily do jeho útrob, aby hned po skončení ramadánu 9. září byla elektrárna připravena k ostrým zkouškám.
Írán se tak pyšně blíží do cíle pětatřicet let trvajícího maratonu, během něhož se občas jen těžce zdvihal ze země a přemýšlel, že to definitivně zabalí.
Zavážení paliva do jednoho reaktoru je bezesporu zásadním milníkem v rozvoji íránského jaderného programu. A jak si tamní vedení neodpustilo rýpnout, i triumfem nad "nepřejícím" Západem, který Írán po desetiletí nabádal, aby své jaderné ambice držel na uzdě.
Elektrárna v Búšehru v den, kdy ruští inženýři začali vkládat do elektrárny jaderné palivo (21. srpna 2010).
"Navzdory všem tlakům, sankcím a nesnázím, které nám způsoboval Západ, jsme svědky nastartování největšího symbolu íránských mírových jaderných aktivit," citovala agentura AP Alího Akbara Salehího, šéfa tamní agentury pro atomovou energii.
Obohacování uranu a výroba energie jsou odlišné věci
Když vezmeme v potaz veškerá podezření, která obklopují íránské jaderné aktivity, a téměř už jistotu, že režim ajatolláhů usiluje o tajné ovládnutí jaderných zbraní, pak se možná mnozí podivují, proč světem nezní poplašné zvony, když reaktor v Búšehru je jen krůček od spuštění.
JAK SE STAVĚL BÚŠEHRBúšehr je první jaderná elektrárna v Íránu. Leží u vesnice Halílé nedaleko přístavního města Búšehru na pobřeží Perského zálivu v jihovýchodním Íránu. Elektrárna bude mít tři lehkovodní reaktory, každý o výkonu 1 000 megawattů. Výstavba začala v roce 1975 za přispění německé firmy Kraftwerk Union AG a francouzských vědců. Po zhoršení vztahů s Íránem v důsledku islámské revoluce Němci od projektu v roce 1981 odstoupili. Reaktory byly tehdy dokončeny z 80 až 85 procent. Během osmileté íránsko-irácké války byl komplex poškozen. Projekt výstavby se pozdržel. Od roku 1995 se na dostavbě elektrárny podílí Rusko. Stavba prvního reaktoru byla ukončena loni v únoru, Rusko do Búšehru navezlo 82 tun uranu obohaceného o 1,6 až 3,6 procenta. USA a další země se řadu let marně snažily přesvědčit Rusko, aby ustoupilo od dostavby elektrárny a další spolupráce s Íránem v jaderné oblasti. Rusko označuje projekt v Búšehru za čistě civilní, totéž kategoricky tvrdí i Írán. Jaderné palivo bude podle Moskvy pod dohledem Mezinárodní jaderné agentury MAAE a nebude možné ho zneužít. Vyhořelé palivo bude Írán dopravovat do Ruska. |
Zpráva o zavážení paliva tak v zásadě ve světě rozezlila hlavně Izrael, který se cítí íránským režimem bezprostředně ohrožen. Američané se vyjadřovali smířlivě. "Nejde o riziko z hlediska šíření jaderných zbraní," uvedl pro AP Darby Hellady, mluvčí ministerstva zahraničí USA, a dodal, že v případě Búšehru jde o zařízení k civilnímu využití, jehož provoz bude pod kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Rusko je dostatečný garant
Navíc palivové články bude do Búšehru dodávat a vyhořené palivo z něj odvážet Rusko. To je široce považováno za dostatečného garanta, že nedojde ke zneužití uranu (v reaktoru je užíván uran obohacený na 3,5 procenta, k výrobě jaderné bomby je třeba ho složitou technologií obohatit přes 90 procent).
"Reaktor nepředstavuje riziko, dokud poběží výhradně pro produkci elektřiny," řekl BBC jaderný expert Mark Fitzpatrick. "Rizikem by se stal, kdyby se program změnil a Írán by v něm chtěl vyrábět plutonium použitelné do jaderných zbraní. V tomto případě by se to však MAAE dozvěděla," dodal. "Obdobně by jaderná agentura zjistila, pokud by se Írán snažil zabavit vyhořelé palivo předtím, než bude dostatečně zchlazeno, aby mohlo být transportováno do Ruska."
Někteří politici však míní, že reaktor v provozu západní rozvahy mění. A nevylučují, že především Izrael by na něj mohl ze vzduchu zaútočit. Podle Fitzpatricka však Búšehr není tím správným cílem. "I proto, že počet takových případných útoků je omezen, šli by nejspíš po Natanzu, Isfahánu či jiných zařízeních, v nichž Írán obohacuje uran," řekl.
Rovněž jaderný analytik Mark Hibbs soudí, že riziko v Búšehru je minimální. "Teoreticky by Írán mohl zabavit inspektory MAAE střežené palivo z Búšehru, aby získal materiál na jadernou zbraň. Avšak centrifugy, které vlastní a v nichž obohacuje vlastní uran, jsou pro takový účel daleko vhodnější," uvedl.
