"Všech 33 nás je v pořádku v úkrytu," stálo červeným písmem na kousku papíru, který se o víkendu vrátil z podzemí spolu se speciální sondou spuštěnou záchranáři. Vzkaz z hlubin chilského dolu četl v televizním vysílání prezident Sebastian Pinera. "Nikdy ještě nepřineslo tak málo slov tolik štěstí celému národu," podotkl.
Zával v ChileTřiatřicet důlních pracovníků uvěznil v měďném a zlatém dole u města Copiapo zával už 5. srpna. Báňští záchranáři vysílali do podzemí stovky sond, které se snažily muže lokalizovat. Příbuzní horníků přitom neopouštěli areál dolu, kde vybudovali i menší svatyně. Po sedmnácti dnech se havíři ozvali. Jsme v pořádku, vzkázali (více čtěte zde) |
Úkryt o velikosti menšího bytu
O něco později havíři poslali další zprávu a záchranáři k nim spustili i kameru. Třicítka mužů ve druhém vzkaze naznačila, jak se jim tak dlouho pod zemí podařilo přežít. Jsou v jakémsi úkrytu v šachtě o velikosti menšího bytu.
Podle některých zdrojů vykopali kanál, který jim poskytoval čerstvou vodu. Dle agentury Reuters ale byly v podzemí nádrže s vodou. Vzduch se k nim každopádně dostával ventilačními šachtami a baterie z jednoho z důlních strojů jim posloužila k nabíjení světel na přilbách.
Chilský prezident Sebastian Pinera drží sáček se vzkazem od uvězněných horníků (22. srpna 2010).
Lidé na povrchu mohli uvězněné horníky díky spuštěným kamerám už i vidět. Někteří z nich byli vzhledem k horku, které panuje 700 metrů pod zemským povrchem, bez košile. Všichni ale vypadali líp, než úřady očekávaly. Odhadem mohli za více než dva týdny v podzemí zhubnout kolem 8 až 9 kilogramů, píše Reuters.
Svou bitvu o přežití ale ještě zdaleka nevyhráli. Okolí šachty je nestabilní a nebude snadné je z podzemí dostat a nezpůsobit další závaly. Báňští záchranáři k nim budou muset prorazit únikový tunel. "Šachta o průměru 66 centimetrů nám zabere nejméně 120 dní," říká šéf záchranné operace Andre Sougarret.
Příbuzní uvězněných chilských horníků reagují na informaci, že se jedna ze sond dostala k havířům (22. srpna 2010).
Lidé v Santiagu slaví, že se po 17 dnech ozvali zavalení horníci (22. srpna 2010).
Záchranáři budou mezitím zásobovat uvázlé muže jídlem, hydratačními gely či léky pomocí úzkého otvoru, kterým se k havířům dostala speciální sonda. Otvor široký asi jako grapefruit už proto vyztužili a potravu v něm budou spouštět ve speciálních plastových tubách. Havíři dostanou skrze tuto "pupeční šňůru" i zařízení pro komunikaci s povrchem.
Nebezpečné budou pro horníky infekce
Zůstat v kontaktu se světem "nahoře" a se svými milovanými teď bude pro ně nesmírně důležité, říká horník Brant Webb, který sám strávil uvězněn v podzemí dva týdny. Se svým kolegou zůstal v roce 2006 po závalu v australském dole Beaconsfield v takzvané kleci, jíž havíři fárají do podzemí.
"Jsou na takové obrovské mentální horské dráze. A bez neustálého ujišťování, bez slov od milovaných váš mentální a psychický stav jde rapidně dolů," řekl listu The Sydney Morning Herald.
Velmi nebezpečné budou podle něj pro havíře hrozící infekce. "Pokud pijí špinavou vodu, je to otázka chvilky, než dostanou úplavici. To byl náš hlavní problém - močili jsme do přileb a pak to vylévali stranou, protože jsme nechtěli dostat infekci," uvedl.
