Leckteré romské dítě z Balkánu má první zážitek z cesty letadlem při dobrovolném návratu (tak se v novořeči nazývají deportace nechtěných) ze sladké Francie. Rumunsko i Bulharsko, odkud tito Romové pocházejí, jsou stejně jako Francie součástí EU. Ovšem s rovností v Unii je to stejné jako s postavením obyvatel Zvířecí farmy George Orwella.
Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. A ta rovnější se určitě s těmi méně rovnými o cikánské dítě dělit nebudou. Je tvoje, tak se snaž! A pokud nechápeš, že řeči o společném občanství jsou součástí slavnostního projevu na recepci při rozšiřování farmy o další chovy, pak je to jen tvoje nedovtipnost.
Kdo vlastně jsou oni nechtění Romové a kdo má užitek z koloběhu výjezdů balkánských Romů na západ Evropy a z jejich následných deportací do vlasti? Ve zkratce by se dalo shrnout: v první řadě klanoví bossové, ti samozvaní králové a císařové všeho Romstva, ale i etnonadšenci a budovatelé nového "evropského" panromského národa.
Ti první mají samozřejmě reálné příjmy z žebrání žen s omámenými nemluvňaty, kapsářství dětských gangů lepících se v tlačenici, prostituce a v těch nevinnějších případech i ze sběru opuštěného i neopuštěného kovu. Z těch si pak stavějí paláce s desítkami věžiček, balkonů a schodišť v jakési kombinaci podnikatelského baroka a hinduistického chrámu.
Ti druzí pak těží z humbuku kolem deportací, které probíhají pravidelně (jen minulý rok Francie deportovala na osm tisíc "Romů"). Naskýtá se však šance navrhnout další velkolepé integrační projekty, končící povětšinou recepcí na mezinárodní konferenci.
Nevím, kdo všechno je zahrnut v onom dvacetitisícovém počtu duší určených ve Francii k deportaci na Balkán. Zda jsou do nich zahrnuti i dříči vydělávající si při sezonních sklizních, nebo jen pobertové. Jedním si jist jsem. Tu romskou nálepku si nevymysleli sami. Pokud se totiž jen trošku seznámíte s mnohočetností cikánských skupin na Balkáně, zatočí se vám hlava. Je jich na sta.
A vůbec tam neplatí, že všichni ti strkaní pod nálepku Rom se za Romy považují. Ba ani pod širší pojem Cikáni se nevejdou. V Rumunsku mohou mluvit některým z cikánských dialektů nebo maďarsky či rumunsky (nebo taky starorumunsky). V Bulharsku se line pomyslná dělicí čára mezi křesťany a muslimy, muslimští Cikáni se považují za Turky nebo Pomaky (snad poturčené Bulhary) a mluví jak bulharsky, tak i turecky.
Anebo taky „po svojemu“. Když se pražská kriminálka snažila odposlouchávat pasáky "Bulharek" z Perlovky, nenašla mezi etnology celé slavné Univerzity Karlovy nikoho, kdo by jim odposlechy přeložil. Darmo zmiňovat albánské a makedonské Cikány považující se za Egypťany...
Deportační kolotoč a palivo v eurech
Balkán je považován za „druhou kolébku“ Cikánů, kde došlo k jejich etnogenezi a zformování do sta podob. "Romové" jsou jen jednou z nich. Druhou proto, že onou první měla být mytická Indie. Onu pravlast však lze hledat i všude jinde a dost možná žádná nikdy nikde nebyla. Kdo však věří v říši kněze Jana, najde ji.
Hledači mají podporu u Evropské komise. Ta členským státům na jedné straně vzkázala, že se s problematikou nechtěných mají vypořádat sami, na druhé straně podporuje panromské evropské projekty. Jedná se asi o internalizovaný rozpor vlastní nadnárodním strukturám.
Nicolas Sarkozy vyhlásil „nulovou toleranci“ vůči nelegálním cizincům už v roce 2002, kdy ještě nebyl prezidentem, nýbrž ministrem vnitra. "Francie vyhlašuje nulovou toleranci vůči cizím občanům, kteří přicházejí do Francie páchat trestnou činnost," prohlásil. Následovala vlna deportací několika tisíc "Romů".
Ti se ovšem každoročně vraceli. Zvláště pak po vstupu Rumunska a Bulharska do EU v roce 2007. Stejně tak se dělo i v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Německu, Británii a Irsku. Povětšinou se vracejí i s příspěvkem na "dobrovolný návrat" ve výši několika set eur. Ten pak většinou končí v kapsách jejich migračních manažerů a je dobrým palivem pro další rotační koloběh. Letos již došla trpělivost i tradičně tolerantním skandinávským zemím.
"Romové" jsou navraceni do svých domovů z Helsink, Stockholmu i Kodaně. Německo navíc podepsalo s novostátem Kosovo dohodu o vrácení 12 tisíc kosovských Romů. Korunu všemu nyní nasadil rumunský prezident Traian Basescu. Vyzval své spoluobčany k žádosti o maďarské pasy. S těmi v rámci Schengenu mohou svobodně hledat uplatnění v rámci EU. Maďarsky hovořících Romů jsou v Rumunsku (a také v sousedním Moldavsku a na Ukrajině) statisíce. Basescu rovněž vyzval k celoevropskému řešení.
Těžko říci, co si pod ním představuje. Snad spočívá v nějakém návodu, jak narušit proces vyvinění pachatelů kriminality, kterého se jim dostává v "romských" společenstvích a jež pouliční kriminalitě a žebrotě dává výrazný etnický, tedy "romský" ráz.
