Na jednoho domácího vězně připadají tři hlídači. Znají i kočky odsouzených

Devadesát "dozorců", které stát letos najal na domácí vězně, zatím nemá koho hlídat. Je jich třikrát víc než jejich klientů. MF DNES zjišťovala, co dělají a jak prohlídky u odsouzených probíhají.

Domácí vězeň Viktor Bartl z Lišova při kontrolní dechové zkoušce. (16. srpna 2010) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

"Syn se zrovna koupe. Přeci na něj nebudete čekat venku. Pojďte dál, dáme si kafíčko.“ Práce "bachaře“ může obnášet i taková přátelská pozvání.

Josef Raušer z Českých Budějovic je jedním z devadesáti hlídačů, kteří kontrolují lidi odsouzené k domácímu vězení. Patří k těm vytíženějším. V současné době má na starosti dva klienty. Ve většině bývalých okresů zatím jeho kolegové nemají ani jednoho.

Domácí vězni se prodraží

Stát zatím stojí skoro pětkrát víc než za mřížemi

"Domácí vězení má budoucnost. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby už těch případů bylo více, nic ale nejde změnit přes noc,“ říká Raušer.

Jako pracovník probační a mediační služby se nevěnuje jen domácím vězňům (stará se například o lidi čerstvě propuštěné z vězení).

Za "domácími vězni" vyráží až po osmé hodině večerní a o víkendech - tedy v době, kdy mají podle zákona sedět doma. Protože má nyní na své svěřence hodně času, vztahy s nimi pomalu překročily formální úřední charakter.

Matka: Kéž by to měl na doživotí

"Jeden klient bydlí u své matky. Ta už nás párkrát pozvala na kávu, známe celou jeho rodinu včetně koček, které chovají. Jeho mamince by se líbilo, kdyby dostal domácí vězení na doživotí. Syn nevysedává po hospodách, doma opravil, co se dá, vybral jímku, dříví naštípal...,“ popisuje Raušer.

Běžná kontrola má však obvykle rychlý průběh. MF DNES měla možnost jednu z nich sledovat.

Úředníci kvůli bezpečnosti vyrážejí ve dvou. V úterý kolem půl deváté večer vyrazili do Lišova u Českých Budějovic stříbrnou fabií. Je to jedno z aut, která ministerstvo spravedlnosti letos nakoupilo právě kvůli dozoru nad odsouzenými.

Třiadvacetiletý Viktor Bartl bydlí v malém stavení na konci tmavého dvora za domem přímo na náměstí. Řídil opilý, dostal zákaz řízení, přesto sedl za volant znovu. Doma si odseděl už dva měsíce, čtyři má ještě před sebou.

MŘÍŽE VS. TREST DOMA

Domácí vězení si nyní v České republice odpykává celkem 32 lidí. Hlídá je přitom 90 dozorců.

V českých věznicích ke včerejšímu dni sedělo 21 988 odsouzených. Kapacita věznic je přitom necelých 19 tisíc lidí.

Náklady státu na jednoho vězně (platy dozorců, pojistné, opravy a údržba budov...) se pohybují od 520 do 1 674 korun denně, průměr je kolem tisícikoruny.

Hlídání domácího vězně přijde zhruba na 4,5 tisíce korun měsíčně. (více o drahém domácím vězení čtěte tady)

Vyjukaný mladík slušně pozdraví, dýchne do alkoholtesteru (soud mu během trestu zakázal požívání alkoholu), na displeji naskočí samé nuly. Pak podepíše protokol a je hotovo. Netrvalo to ani dvě minuty. "Kontroly mi nevadí, zvládám to v pohodě. Ve vězení by to bylo horší,“ hodnotí svůj trest. Je hlavně rád, že může trávit čas se svou přítelkyní. Kamarádi jej o víkendu navštěvují přímo v jeho "vejminku“. Na přilehlém dvorku uspořádali společné grilování.

Žádná dovolená, jen povinnosti

Domácí vězení přesto není žádná dovolená. Jde o druhý nejtvrdší trest v českém právním systému. Odsouzení musí plnit další povinnosti, které se kontrolují - vést vzorný život, chodit do práce, často mají zakázaný alkohol. Porušení kázně znamená přesun do klasické věznice, což už se stalo dvěma odsouzeným. Jednoho z nich nachytala na nepovolené vycházce bezpečnostní kamera.

Doma musí být odsouzení od 20 hodin do pěti ráno a celé víkendy. Časy kontrol se mění, aby je nebylo možné předem odhadnout, často je jich i několik během jedné noci. Hlídači si občas své vězně zkontrolují i v práci.

Domácí vězení je výhodné pro odsouzené i pro stát (až se zaběhne, může být až pětkrát levnější). Přesto soudci tímto trestem neplýtvají. Zatím poslali domů sedět jen 34 lidí.

"Soudci mají obavy, že kontroly nejsou dostatečné. Už se však myslím ukázalo, že můžeme efektivně uhlídat mnohem více lidí, než je tomu dosud,“ říká šéf Probační a mediační služby ČR Pavel Štern.

NEODOLAL ALKOHOLU A SKONČIL V LÉČEBNĚ

Na několik týdnů se stal celebritou. U jeho domku se střídaly televizní štáby, novináři se ho vyptávali, jak se mu daří. Na jednom internetovém serveru hlasovaly tisíce lidí v anketě, jestli vydrží. Štefan Rolník z Loučovic u Českého Krumlova se "proslavil" tím, že byl prvním Čechem, který nastoupil trest domácího vězení. Dostal se do něj kvůli problémům s alkoholem, které vyvrcholily hospodskou rvačkou. Odsedět si má dva roky.

Role mediální hvězdy mu nevadila, dalo by se říct, že si ji dokonce užíval. "Když za ním novináři po pár dnech přestali jezdit, stěžoval si, že už o něj nemá nikdo zájem," říká Pavel Štern, šéf probační a mediační služby, která "domácí vězně" hlídá.

Rolník přitom nebyl pro tento trest ideální typ. Největší obavy měli kontroloři o to, zda zvládne svou závislost na alkoholu. Soud mu kromě trestu domácího vězení nařídil i abstinenci. Pár dní po nástupu jej kontrola doma "načapala" opilého. Rolník však dostal poslední šanci. Dobrovolně nastoupil na odvykací léčbu do léčebny Červený dvůr, a vězení se tak zatím vyhnul. "Podle zpráv, které o něm máme, si vede docela slušně," říká Štern.