Na webových stránkách doduchodu-bezduchodu.cz, které byly spuštěny před několika dny, je vysvětlení proč. A taky se tu každý bude moci připojit k petici.
"Do důchodu půjdeme jednou všichni. Jen málo z nás si ho však užije. Proč? Protože nebudou peníze na penze. Stát je totiž nezajistí. Nebude z čeho. S tím se nechceme smířit a požadujeme okamžité řešení situace," píše se tu.
"Z prognóz vyplývá, že současní třicátníci nemají žádnou jistotu, že se jejich aktuální pracovní nasazení zobrazí v odpovídajícím a dlouhodobě udržitelném důchodovém zajištění. Tento stav v naší generaci vyvolává oprávněné obavy o budoucnost," napsal hlavní autor petice Jan Piskáček premiérovi Petru Nečasovi.
Co bylo poslední kapkou k založení iniciativy? "Výsledek voleb, protože jde o první vládu po deseti letech, která má silný mandát, a tudíž jedinečnou šanci reformu důchodů provést," říká Piskáček.
Reforma bez dalšího zadlužení
Sám si na důchod spoří, považuje to za normální, protože nesouhlasí s tím, že by měl vše zajistit stát. Spíš naopak: petice požaduje takové řešení penzí, aby se dál neprohlubovalo zadlužení státu.
Sedmdesát procent Čechů si sice už dnes spoří na důchod, problém je v tom, kolik. Často je to jen 150 korun nebo pětistovka měsíčně. Přitom podle ekonoma Miroslava Zámečníka je nutné odkládat si měsíčně už od prvního výdělku deset procent platu, tedy při průměrné mzdě přes dva tisíce korun. Což v důchodu vynese přilepšení čtyři tisíce měsíčně po dobu dvaceti let. A zatím žádný z politiků natvrdo neřekl, že bez vlastního spoření budou lidé v budoucnu v důchodu živořit.
"Iniciativa vzniká taky proto, aby veřejnost mohla nějak pomoci politikům s důchodovou reformou, sledovat ji a zčásti i ovlivňovat," říká Piskáček.
Počítá s tím, že až sesbírá dostatek podpisů, nabídne ministrovi účast těch, kterých se reforma bude nejvíc týkat, na jednáních o reformě. Tedy generace dnešních třicátníků a čtyřicátníků.
Do důchodu v sedmdesáti?
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek iniciativu vítá. "Naše vláda je první, která si uvědomuje, že reformu musí provést, a první, která klidně nahlas řekne lidem: Ano, musíte si sami spořit na důchod," řekl Drábek.
Česko zdaleka není jediná země, která řeší důchodovou reformu. Populace stárne v celé Evropské unii a v Bruselu začíná debata o tom, že by se věková hranice pro odchod do důchodu měla časem zvýšit až na 70 let. Generace "Husákových dětí" tedy musí pravděpodobně počítat s tím, že do důchodu půjde mnohem později než rodiče. Budou však dnešní třicátníci schopni tak dlouho pracovat? (Do důchodu až v sedmdesáti? Podle Bruselu ano)
"Lidé s věkem intelektuálně zrají, takže z duševního hlediska není problém pracovat ani po sedmdesátce," říká gerontoložka Iva Holmerová. Fyzicky nemůže pracovat jen deset procent lidí v tomto věku, takže ani tady není problém. Otázkou je, jestli bude práce.
"Reforma by měla počítat i s vytvářením příležitostí k práci," říká Holmerová. "Líbí se mi švédský model, kde zrovna zavádějí cosi jako částečný důchod. Lidé mohou být v důchodu dva dny v týdnu a zbytek pracovat nebo pracovat jen část roku a léto strávit na chalupě v důchodu," popisuje.
V každém případě by podle ní měli dnešní mladí počítat s tím, že v padesáti začnou přemýšlet o rekvalifikaci tak, aby zbylá dvě desetiletí pracovního života zvládli.