Rozhodl jste se vypovědět smlouvu, kterou si Věci veřejné zavázaly poslance pod hrozbou sedmimilionové sankce, když nebudou poslouchat. Budete dál hlasovat se stranou?
Já se nezříkám toho, že mám závazky k poslaneckému klubu Věcí veřejných. Jen říkám, že ta smlouva je v rozporu s ústavou.
To jste nevěděl, když jste smlouvu pár dní před volbami podepisoval?
Já jsem ji dostal podepsat až tři dny před volbami. Až v kauze bratří Mašínů jsem si uvědomil, že bych mohl být vydírán a nucen hlasovat proti své vůli a svému hlubokému přesvědčení, proto jsem tu smlouvu vypověděl. Nehodlám vystoupit ze strany, přesto tu smlouvu vypovídám.
Co když po vás teď budou chtít, abyste zaplatil pokutu sedm milionů korun?
Budou mi to muset vyúčtovat. Nejsem právník, ale každá smlouva je podle mě vypověditelná. Vypověděl jsem ji a čekám, jak se zachová druhá strana.
Zůstanete členem poslaneckého klubu Věcí veřejných?
Zůstávám. Neplánuji, že bych chtěl z klubu vystoupit.
Co z plánů vládní koalice, kromě zákona o protikomunistickém odboji, vám ještě vadí?
Nemám problém s ničím, co podporují Věci veřejné, jinak bych za ně nekandidoval. S programem jsem se ztotožnil. Nemám problém ani se zákonem o protikomunistickém odboji, mám jen problém s jednou kauzou - bratří Mašínů. Vadí mi, že někdo, kdo byl omámen a svázán, byl brutálně podříznut a že by takový čin měl být glorifikován a uznán jako nějaký odboj. Tímto způsobem bychom mohli říci i to, že odbojem bylo i to, když někdo odpálil bombu na Staroměstském náměstí. Činy bratří Mašínů nepovažuji za hrdinské ani za součást odboje. S třetím odbojem nemám problém. Byla tady řada lidí, kteří byli pronásledovaní, perzekvovaní a s režimem bojovali.
Už jste si v klubu Věcí veřejných vydiskutovali, jak by měl zákon o protikomunistickém odboji vypadat, abyste s ním neměl problém?
Odsunuli jsme ten problém na další jednání, ale do určité míry mám jistotu, že až se bude projednávat zákon o protikomunistickém odboji, projde to tak, jak by to projít mělo. Věci veřejné nejsou strana ultrapravicová, která by se pohybovala za hranicemi demokracie.
Vypadá to, když se vaše rebelie proti straně objevila den před hlasováním o důvěře vládě, že je kauza bratří Mašínů pro vás jenom zástupná.
Ale já jsem tu informaci, že jsem vypověděl smlouvu se stranou, do veřejnosti nevypustil. Rozhodně to pro mě není žádná záminka.
Proč tak emotivně vystupujete právě v kauze Mašínů? Máte snad i nějakou osobní vazbu k případu, konkrétně k tomu, co výslovně zmiňujete, tedy že Mašínové v roce 1951 v Čelákovicích, když chtěli získat zbraně, zabili příslušníka SNB Jaroslava Honzátka?
Bydlel jsem v Čelákovicích a znám ten případ velmi dobře. Sloužil jsem také jako policista na okrese Praha-východ.
