Na některých místech Liberecka spadlo tolik srážek jako jindy za tři až čtyři měsíce. "Přehrady v Jizerských horách dokázaly zadržet obrovské množství vody a díky nim nejsou škody tak vysoké," uvedl ředitel Povodí Labe v Jablonci nad Nisou Jaroslav Jaroušek.
Přehrada Josefův Důl dokázala zadržet 1,7 milionu krychlových metrů vody. Pokud by nebyla, pod vodou by skončila celá oblast, řekl Jaroušek.
Přesto museli být v sobotu evakuováni obyvatelé Nové Vsi na Liberecku kvůli hrozbě, že se protrhnou dvě přehrady - Mlýnice a Fojtka ležící nad vesnicí. "Mlýnice a Fojtka jsou příliš malé a na takový nápor vody nejsou stavěné," upozornil Jaroušek.
Ještě v sobotu se vodohospodáři báli, že hráz Mlýnice nevydrží. Protékala přes ni více než tisíciletá voda a ani technický ředitel Povodí Labe Jiří Kremsa neskrýval obavy. "Voda přetéká 10 až 15 centimetrů přes korunu hráze," popisoval. (více o kritické situaci na přehradách Mlýnice a Fojtka čtěte zde)
Takzvané bezpečnostní přepady, které na hrázích slouží právě jako pojistky proti povodním, nezvládaly nápor vody a zmizely pod hladinou. Nebylo daleko od chvíle, kdy by se přehrada, kterou voda ze strany podemlela až do hloubky pěti metrů, protrhla.
"Aby hráz přetekla přes korunu, to se nesmí stát. Voda pak podemílá základy. Stačí, aby se pak hráz pohnula, udělají se praskliny a průvalu už nezabráníte," říká projektant přehrad Stanislav Kněnický.
Nejmenší vodní nádrže v Jizerských horách představují Mlýnice a Fojtka. |
V sobotu odpoledne naštěstí hladina v nádrži klesla a večer už dispečeři hlásili, že je situace stabilizovaná. "V pondělí chceme hráz prohlédnout a posoudit, jaké opravy bude nutné provést," uvedl Jaroušek. Kontrola čeká i nedalekou nádrž Fojtka.
Soustava přehrad vznikla už před 100 lety
Fojtka i Mlýnice patří do soustavy přehrad, jejíž základ tvoří pět retenčních nádrží. Všechny byly postaveny na začátku minulého století podle projektu německého architekta Otto Intzema.
Je to přehrada na Harcovském potoce v Liberci, na Černé Nise v Bedřichově, na Fojtském potoce ve Fojtce, na Albrechtickém potoce v Mlýnici a na Mšenském potoce v Jablonci. Později k nim přibyla ještě přehrada Souš.
Šlo o první vodohospodářskou soustavu nejen na území Rakouska-Uherska, ale celé Evropy. Vystavěna byla jako ochrana před povodněmi, které podhůří Jizerských hor na konci 19. století pravidelně postihovaly.
"Naplánována byla ještě další přehrada na Jeřici, ale z finančních důvodů už ke stavbě nedošlo," dodal Jaroušek.
Až po dalších 70 letech přibyla ke stávajícím přehradám největší z nádrží - Josefův důl. Moderní přehrada o rozloze 138 hektarů měla především zajistit pitnou vodu pro Liberecko a Jablonecko. Přesto právě ona výrazně přispěla ke zmírnění letošních povodní.
jediná česká protržená přehradaV Česku je na 180 vodních nádrží. Jsou sypané, zděné i betonové. Nejslabším místem jsou ty sypané. U nich je protržení nejpravděpodobnější, protože nejsou příliš zpevněné a k havárii stačí, aby se jedna část hráze pohnula. Také jediná protržená česká přehrada byla budována tímto způsobem. Byla postavena nad Desnou v Jizerských horách v roce 1915 právě proto, aby zabránila povodním. Vydržela jen rok. 18. září roku 1916 se v hrázi objevily trhliny. Hrázný ani nestačil zvednout stavidla, aby ji vypustil, a hráz se protrhla. Záplavová vlna zabila šedesát lidí. Jako příčinu vyšetřovatelé určili špatný geologický průzkum - část hráze si sedala více než jiná, což způsobilo trhliny. Zabránit tomu, aby se hráz provalila, když už do ní přitéká více vody, než dokáže vypouštět, příliš nelze. Vodohospodáři by museli upouštět s velkým předstihem. |