Nejdramatičtější byla situace na Libereckém kraji, kde voda připravila o život čtyři lidi. Ve Frýdlantu proud podemlel a strhl několik domů, nápor vody nevydržely ani dva mosty.
Situace se však přes den vyhrotila i v řadě dalších obcí. Voda odřízla od zbytku světa například Chrastavu na Liberecku. Její ulice místy připomínaly divokou řeku. Hasiči museli do bezpečí evakuovat desítky lidí, ze zaplavených míst je odváželi na gumových člunech. Někde si v silném proudu pomáhali i provazy.
Polovina jednoho z chrastavských domů se pod přívalem vody úplně sesula. Z torza domu zůstaly viset cáry propadlých podlah a kusy rozlámaného nábytku.
Bez dodávek elektrického proudu se odpoledne ocitl Hrádek nad Nisou, kde hrozilo, že rozvodněná řeka způsobí zkraty na elektrickém vedení. Hladina řeky sahala až k 373 centimetrům.
K bezmála čtyřem metrům vystoupala i říčka Jeřice v Mníšku, která je normálně hluboká jen několik centimetrů. Během dne se městečko proměnilo v jedno velké jezero. Obyvatele zatopených domů museli evakuovat hasiči.
Řeky se vylily z břehů i v Ústeckém kraji. Nejkritičtější byla situace na Děčínsku, kde museli hasiči evakuovat několik obcí. Například ve Hřensku byl průtok v úzkém korytě řeky srovnatelný s běžným objemem vody ve Vltavě.
Pod vodou zmizely také zahrady domů v Srbské Kamenici, kde se z břehů rozlila říčka Kamenice. Voda zatopila i místní komunikaci, takže obec zůstala stejně jako řada dalších odříznutá od světa.
Se stoupajícími hladinami řek přes den bojovali i lidé na Vysočině, živel tu ale ani zdaleka nenapáchal takové škody jako na severu Čech. Lidé se před stoupající vodou jistili hradbami z pytlů naplněných pískem.