"Musíme začít počítat s tím, že zápřednice jedovatá u Labe běžně žije a může člověka i kousnout," varuje před pavoukem ředitel městské policie ve Štětí Jiří Hykl.
"Kousnutí se dá srovnat s bodnutím včely nebo sršně," mírní obavy z jedovatého živočicha vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu ve Štětí František Zwettler. Kousnutí je hodně bolestivé, zasažené místo může brnět, u citlivějších lidí může vyvolávat otoky a nevolnost.
Následky by ale měly do dvou dnů odeznít. Následky kousnutí v posledních dvou týdnech okusili na vlastní kůži také dva obyvatelé Štětí a Litoměřic.
Ve čtvrtek ráno kousl pavouk ošetřovatelku ze štětského Domu s pečovatelskou službou. Ta zápřednici vzala do ruky s utěrkou ve zdejší kuchyňce. "Výskyt dále od řeky, a navíc v budově, je nezvyklý," řekl Hykl.
Podle informací od odborníků z Národního muzea žije pavouk především ve vysoké trávě u vodních toků.
Mimo Štětí si zápřednice oblíbily také oblast Miřejovické stráně v Litoměřicích. Pavouk tam kousl místního občana před dvěma týdny. Město chce nechat místo prozkoumat týmem entomologů a posléze posekat trávu, kde pavouci hnízdí.
Návštěvníky z jihu láká teplo
Odborníci se shodují, že výskyt zápřednice jedovaté na Litoměřicku může mít souvislost s oteplováním klimatu. Podle Jana Dolanského z Východočeského muzea v Pardubicích, který se studiu zápřednic věnuje, se tento druh pavouka v některých oblastech Česka objevuje od 90. let, kdy byl vzácný.
Dnes se dají nepůvodní druhy, jako zápřednice jedovatá nebo nápadný černožlutý křižák pruhovaný, považovat za hojné. To potvrzuje i Jaromír Hajer, vedoucí katedry biologie z Přírodovědné fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Zápřednice jedovatá dorůstá délky 1,5 centimetru a má světle žlutou barvu. Nejnebezpečnější je právě v srpnu, kdy si staví hnízda na stéblech trav. Sama od sebe neútočí, kousnutím se spíš brání.
Poprvé se v Česku objevila už v roce 1859, poté ji odborníci vzácně nacházeli na jižní Moravě. Dnes se hojně vyskytuje kromě Litoměřicka i na Nymbursku a Pardubicku. Podobně jako v Česku se do severnějších oblastí šíří i v sousedním Německu. Žádný případ, kdy by kousnutí tohoto druhu pavouka bylo smrtelné, zatím podle Dolanského nebyl zaznamenán.
Zápřednice jedovatá a křižák pruhovaný nejsou jediné druhy, které si nacházejí přirozené prostředí více na sever, než bylo pro ně dříve běžné.
Původně ze Španělska pochází plzák španělský. Do Česka byl tento slimák zavlečen s rostlinami a zeminou, v současné době se šíří na člověku nezávisle a decimuje zemědělské porosty.
