Podle deníku Daily Mail, který s informací v pondělí přišel, "řekou" proudí 22 tisíc metrů krychlových vody za sekundu. Proudy nesou vysoce slanou vodu a sedimenty. (více o tématu čtěte zde)
Slanější voda ze Středozemního a Egejského moře je zároveň hustší a těžší, a může si tak na mořském dně prohlubovat kanál.
"S největší pravděpodobností se jedná o klasický mořský proud, který vzniká nejspíš na základě výměny vody mezi Egejským a Černým mořem. V Černém moři je o deset promile menší salinita než v Egejském. Těžší a slanější proud proto míří směrem do Černého moře, zatímco povrchová voda proudí přes úžiny Bospor a Dardanely z Černého moře do Egejského," míní Janský.
Podle oceánologa se jedná o takzvanou termohalinní cirkulaci. "Je to výměna vody na základě různé hustoty a tudíž váhy vody," dodal s tím, že jev existuje ve všech mořských úžinách jako je Gibraltarský průliv nebo dánské průlivy mezi Baltem a Severním mořem.
Janský zároveň popřel, že by podvodní "říční systém" mohl mít i vodopády, jak zmiňovala média.
"Nicméně koryto si hlubinný proud dokáže vytvořit podobně jako řeka. Může existovat dlouho a má jakousi erozní schopnost, na dně Černého moře tedy mohlo dojít k jakémusi zahloubení a vytvoření řečiště," dodává odborník.
Daily Mail píše i o přítocích proudu. Podle Janského jsou ale tyto jevy neobvyklé, mohlo by se tak jednat o dávné kaňony řek, které teprve později zatopilo moře.
"Ale to jsou jen teorie, potřeboval bych vidět mapy řečiště," dodal. I zaplavené kaňony na dně moře podle Janského existují na řadě míst. "Hlavně v oblasti Indonésie, kde podmořský kaňon navazuje na řeky na ostrovech a pokračuje pod vodou. Pokud je to celý říční systém, který vznikl na souši, měl by pravděpodobně navazovat na řeky na souši," doplnil Janský.
Podle britských vědců může objev vysvětlit, z čeho žijí hlubokomořské organismy. Tento proud totiž hloubky bohatě zásobuje a může být důležitou živinovou tepnou pro podmořský život. V Černém moři tato "řeka" po 60 kilometrech dosahuje k hranici šelfové oblasti, kde se ztrácí.