Jen za první pololetí letošního roku přišlo ústavu 583 hlášení od zdravotníků a 19 stížností na nežádoucí účinky přímo od pacientů. Ti mají teď nově k dispozici speciální formulář na internetových stránkách ústavu, kde vypíší lékaře, přesný název a sílu léku, kontakt na sebe nebo například název jiných léků, které souběžně s léčivem užívali.
SÚKL se pomocí hlášení snaží monitorovat působení léků, upravovat jejich podávání, změnit informace v příbalovém letáku, podávat ho jen na lékařský předpis nebo v nejhorším případě lék z trhu zcela stáhnout.
"Chceme tím zajistit kvalitu a bezpečnost podávaného léku. Na základě hlášení vyhodnotit rizika, alternativy k léku a jeho přínosy léčby," uvedla Hana Heringová z tiskového střediska Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Přitížil vám závadný lék?Přečtěte si, co v takovém případě máte dělat |
Doposud ale nebyla zpětná vazba od zdravotníků či lékárníků příliš silná. SÚKL proto musel na lékaře či farmaceuty apelovat. Letos v únoru odstartoval informační kampaň a až ta odborníky s hlášeními trochu popohnala.
Dánsko je šestkrát "zodpovědnější"
"V České republice je počet hlášení nežádoucích účinků předávaný SÚKL v porovnání s jinými evropskými zeměmi stále velmi nízký. Například v polovičním Dánsku obdržela léková agentura jen za rok 2009 celkem 4 705 hlášení podezření na výskyt nežádoucího účinku. V České republice to bylo pouhých 1 436 hlášení. V přepočtu na "hlavu" jde o poměr zhruba 6 ku 1, což je zásadní rozdíl. V Dánsku přitom používají méně léků než my," dodala Heringová.
Popřela, že by letošní zvýšená hlášení souvisela s očkováním proti prasečí chřipce, i když se vakcín týká téměř polovina zpráv.
"V prvním pololetí roku 2010 bylo celých 350 z celkem 583 hlášení od zdravotnických pracovníků nahlášeno po podání vakcíny. Tento stav je dlouhodobý a je způsoben tradičně dobrou spoluprací s lékaři, kteří jsou si dobře vědomi významu hlášení nežádoucích účinků na bezpečnost léčiv. Vliv vakcinace přímo proti prasečí chřipce na zvýšení počtu hlášení v prvním pololetí roku 2010 však nepovažujeme za zásadní," dodala.
Zlobí vakcíny i antibiotika
Kromě vakcín pacienti či zdravotníci pravidelně upozorňují na problémy s antibiotiky, chemoterapeutiky proti infekčním onemocněním, cytostatiky nebo léky na kardiovaskulární či nervový systém.
"V loňském roce jsme nejčastěji zaznamenali hlášení na zarudnutí, vyrážky, kopřivku, puchýře nebo otoky - celkem to bylo 455 reakcí, poté se často objevovaly horečky, únava či nevolnost. Časté jsou také trávící obtíže (184 reakcí) jako nevolnost, zvracení či průjem a poruchy nervového systému (156 reakcí) jako bolest hlavy, závratě nebo brnění," jmenovala Heringová.
