Cílem konference, která se koná za vysokých bezpečnostních opatření přímo v afghánské metropoli, je určení priorit pro další rozvoj země. Hned v úvodu Hamíd Karzáí uvedl, že jeho vláda má dostatek finančních rezerv ze zahraničí na další tři roky.
Dodal však, že by vláda měla mít větší kontrolu nad přicházejícími penězi. Kabinet si přeje, aby jeho rukama procházelo 50 procent zahraniční pomoci a ne jen dvacet, jak je tomu doposud.
"I nadále chci dospět k tomu, aby naše afghánské národní bezpečnostní síly zodpovídaly za všechny vojenské a policejní operace v celé zemi do roku 2014," potvrdil také znovu Karzáí a účastníkům konference ukázal harmonogram přípravy domácích bezpečnostních složek.
Afghánské vedení se zavázalo k tomu, že do příštího podzimu bude mít jeho armáda 170 tisíc lidí a policie 134 tisíc. Naopak jako kritickou označil Karzáí činnost soukromých bezpečnostních agentur v zemi. Právě ty jsou podle něj příčinou korupce a nestability v Afghánistánu.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen poté ubezpečil, že to neznamená, že Aliance po předání kontroly Afghánistán opustí.
"Převod bude postupný na základě střízlivé analýzy politické a bezpečnostní situace a s cílem dosáhnout toho, aby byl nezvratný. Až to skončí, mezinárodní síly neodejdou. Jednoduše převezmou podpůrnou roli," podotkl Rasmussen.
A slova ve svém vystoupení podpořil i Karel Schwarzenberg, podle kterého "předávání zodpovědnosti neznamená unáhlený odchod našich jednotek z Afghánistánu, ale spíše postupnou změnu naší přítomnosti."
Americký prezident Barack Obama chce se stahováním svých vojsk začít už v polovině příštího roku. Afghánská a pákistánská vláda dávaly doposud najevo, že to považují za předčasné.
Karzáí chce, aby ministři odsouhlasili usmíření s extremisty
Karzáí chce, aby ministři odsouhlasili usmíření s extremistyKarzáí účastníky konference také žádal podporu pro plán usmíření s umírněnými předáky povstaleckého Talibanu a integrace odhadovaných 36 tisíc příslušníků odbojných milicí do afghánské armády v průběhu následujících pěti let. K tomuto procesu ovšem dárcovské země zřejmě stanoví svoje podmínky.
Mnohé se totiž domnívají, že smiřování musí předcházet významnější vojenský úspěch proti Talibanu, kterému se v minulých letech podařilo boje znovu rozšířit téměř na celý Afghánistán. V zemi je teď 150 tisíc koaličních vojáků, hlavně Američanů.
Nedávný průzkum veřejného mínění, jehož objektivita není vzhledem k bezpečnostní situaci v zemi zaručena, ukázal, že 74 procent Afghánců považuje spolupráci se zahraničními silami za chybnou. Také 65 procent dotázaných si přeje, aby Taliban a jeho vůdce mulla Muhammad Umar vstoupili do vlády. Průzkumy v západních zemích dlouhodobě prokazují, že většina tamních obyvatel si přeje stažení vojáků z Afghánistánu.
