To jim ukládá zákon i vládní nařízení. "Jestli jsou některé stížnosti oprávněná, to budeme muset teprve prošetřit," uvedla Jaroslava Sachlová, vedoucí oddělení hygieny práce Krajské hygienické stanice v Brně.
Deseti až patnáctiminutové zvláštní přestávky mají nyní například zaměstnanci Jihomoravské armaturky v Hodoníně. "Jejich četnost a délka je různá provoz od provozu. Nejhorší pracovní podmínky mají kvůli vysokých teplotám slévači," uvedl Vladimír Knitl z personálního oddělení firmy.
V hromadné dopravě však mimořádné přestávky dělat nejde. "To by nám cestující dali, kdyby řidič zastavil tramvaj a šel si chvíli sednout do stínu pod strom. Řešíme to proto tak, že jim dáváme iontové nápoje," uvedla mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Pohanová.
Řidiči a dispečeři je však nefasují každý den. "Už z minulých let máme vysledované, že větší zátěži kvůli počasí jsou vystaveni asi šedesát dnů v roce. A na tolik dnů fasují rozpustné tablety již na jaře. Teploty navíc stále sledujeme a pokud by takových dnů bylo více, tak jim rozdáme další," uvedla Hana Pohanová.
Přijít dřív do práce mohou pracovníci krajského úřadu, ale podle jeho mluvčího Jana Chmelíčka toho moc nevyužívají. "Úřední hodiny jsou většinou do 17:00 a tuto službu veřejnosti musíme stejně zachovat," řekl Chmelíček.
Co mají zaměstnavatelé dělat, aby lidé při práci nekolabovali, ukládá nařízení vlády, ve kterém je podrobně napsáno, na jaká opatření mají nárok. Záleží přitom na tom, jak velké fyzické zátěži jsou vystaveni.
Za středně těžkou se považuje práce v potravinářské výrobě, při prodeji zboží, na stavbách. A pokud na takových pracovištích teplota stoupne na 34 stupňů, je to již důvod k zařazování přestávek.
"Pokud je práce ještě namáhavější, opatření se zavádějí už při nižších teplotách a naopak. V kancelářích lze snést i tepelnou zátěž 34 stupňů," uvedla Jaroslava Sachlová z Krajské hygienické stanice v Brně.
