"Za rozkvět klíšťat může stále zdravější příroda," uvádí biometeorolog Tomáš Vráblík.
Lesníci upouštějí od monokulturních smrkových lesů a vysazují i listnáče. A právě na nich si libují klíšťata. Vražedná pro ně dříve byla půda spálená kyselými dešti. Těch však díky odsiřování tepelných elektráren citelně ubylo. Klíšťata jsou proto podle biometeorologů v Česku už i v polohách, kde lidé spíše šplhají po skalách, než aby se opalovali na dece.
Klíšťat kvapem přibývá a rok od roku se vyskytují ve vyšších polohách. "Ještě tak před dvaceti lety jsme je nacházeli maximálně tak do sedmi set metrů nad mořem. Dnes už na ně běžně narazíme i na Božím Daru, což je tisícimetrová výška," říká pozorovatel Českého hydrometeorologického ústavu Rudolf Kovařík z meteostanice Šindelová na Sokolovsku. Jako starousedlík nepamatuje, že by se v Krušných horách klíšťata někdy tak přemnožila.
Kyselé deště i překyselená půda v letech totality klíšťata decimovaly. Nedařilo se jim ani v jednotvárných jehličnatých porostech. Mnohem větší množství listnatých stromů parazitům naopak prospívá. Rovněž biometeorolog Vráblík říká, že klíšťata se v Česku objevují v posledních letech i v místech, kde se předtím nevyskytovala. "Ten trend je dost výrazný," dodává.
Biometeorolog přesto odmítá teorie, že za přemnožení těchto roztočů mohou globální klimatické změny a oteplování. Nynější tropická vedra klíšťatům naopak velmi vadí. Před slunečním žárem zalézají do děr, v nichž přežívají přisátá na hlodavcích.
Kam až došplhají klíšťata?
"Klíšťata tu byla dávno před námi a podle všeho nás i přežijí," připomíná Dagmar Hulínská ze Státního zdravotního ústavu. Jejich výskyt sledovala před lety v Alpách a běžně je nacházela ve výškách 1 600 až 1 800 metrů nad mořem. Avšak v Alpách byla vždy mnohem méně znečištěná příroda.
Klíšťata jsou podle Hulínské všude tam, kde žije lesní zvěř anebo skot, psi, drůbež, a tedy i lidé. Neplatí, že tito cizopasníci se záhadně objevují v lokalitách, kde dříve nikdy nebyli. Pokud jde například o ptačí boreliózu, tak Česko drží evropský primát v jejím rozšíření. Země je totiž křižovatkou stěhovavých ptáků, kteří přenášejí klíšťata i ze vzdálených oblastí. Jejich nejčastějším hostitelem je kos černý. "I proto, že sbírá potravu ze země," upřesňuje Hulínská.
Klíšťovka? Vyřadí vás na rok
Jedinou ochranou před klíšťovou encefalitidou je podle expertů očkování. "Jeho účinnost je téměř stoprocentní," říká Bohumír Kříž ze Státního zdravotního ústavu. Následky nákazy mohou být naopak velmi vážné: zánět mozku, úporné bolesti hlavy, dočasné ochrnutí svalových partií, neschopnost soustředění a v krajních případech i smrt.
"Člověk, který pracuje s počítačem, může dát výpověď. Školák zaostane natolik, že je lépe si ročník zopakovat," popisuje následky nákazy Kříž. Jen 18 procent dospělých se přitom nechá ročně očkovat. Výjimkou je Budějovicko, kde se kvůli častým onemocněním nechala očkovat polovina lidí.
