Střet koncem května vyprovokoval konvoj s humanitární pomocí, směřující k izolovanému Pásmu Gazy. V něm vládne radikální hnutí Hamas. Izrael chtěl provést inspekci plavidel, protože se obával, že konvoj pašuje zbraně.
Na výzvu ke změně kurzu konvoj nereagoval. Když se Izraelci spustili na paluby, na jedné lodi je aktivisté napadli a několik z nich zajali. Izraelští vojáci pak devět aktivistů na lodi zastřelili.
Izraelská armáda teď uznala "chyby", jichž se námořnictvo dopustilo při plánování a provedení akce. Označila je ale spíš za omyly než za zanedbání nebo selhání. Závěry interního armádního vyšetřování sdělil novinářům generál v záloze Giora Ejland, který vyšetřování vedl.
"Byly učiněny chyby v rozhodovacím procesu, a to i na relativně vysokém velitelském stupni, které přispěly k výsledku odlišnému od toho, který jsme si přáli," citovala Ejlanda agentura AFP.
Ze stostránkové zprávy vyšetřovacího výboru byly nicméně zveřejněny jen výňatky.
Není proto známo, zda výbor vyzval k disciplinárním krokům proti některým důstojníkům nebo vojákům, napsala agentura DPA. Podle serveru izraelského listu Haarec nevyzývá vyšetřovací zpráva k postihu konkrétních armádních činitelů.
"Nelze zastavit plující loď bez násilí"
Ve zprávě se podle Haarecu zároveň konstatuje, že námořnictvo nemělo žádné prostředky k zastavení lodi na moři, aniž by ji ohrozilo. "Žádná země světa nemá možnost zastavit loď plující na moři nenásilně," prohlásil Ejland. Zároveň ocenil některé aspekty operace, zejména rychlost evakuace zraněných.
Vyšetřovací výbor se tak postavil za rozhodnutí lodě zadržet silou. Dospěl ale k závěru, že námořnictvo nepočítalo s možností, že elitní výsadkový oddíl narazí při akci na násilný odpor. Za chybu označil také vypracování jediného scénáře zásahu bez alternativ a podcenění míry bojovnosti propalestinských aktivistů.
Ve zprávě je námořnictvo také kritizováno za nedostatečnou spolupráci se zpravodajskou službou Mossad při shromažďování informací před připlutím flotily i při schvalování zásahu.
INCIDENT S FLOTILOUPod označením humanitární flotily plulo k Pásmu Gazy šest lodí, střet se odehrál na největší z nich, plavidle Mavi Marmara. Bylo na něm asi 700 aktivistů a někteří z nich první vojáky přivítali holemi a noži. Zabito bylo devět aktivistů, dalších 45 izraelští vojáci zranili. Podle armádních zdrojů šlo o sebeobranu. Izrael se po zásahu dostal pod mezinárodní tlak a zmírnil pozemní blokádu Pásma Gazy. Odmítl ale vyšetřování vedené mezinárodními činiteli. Místo toho ustavil pětičlennou komisi vedenou bývalým izraelským soudcem Jacobem Turkelem, která se poprvé sešla koncem června. Tato skupina, v níž jsou i dva zahraniční pozorovatelé, posuzuje oprávněnost zásahu z hlediska mezinárodního práva. Aktivistům však spíše než o skutečnou pomoc šlo o medializaci případu. Na lodě si pozvali řadu novinářů. Hnutí Hamas následně pomoc, složenou mimo jiné z pomíchaných a prošlých léků, odmítlo. |
