V dobách studené války to mělo jasný smysl. Sověti i Američané vyvíjeli zbraně, jimiž chtěli před tím druhým získat náskok. Dozvědět se o nich včas a dopodrobna se tedy tuze hodilo.
Největším úlovkem Sovětů samozřejmě zůstává atomová bomba, i když se dodnes vedou spory o tom, do jaké míry se o ni zasloužili svými vlastními poznatky také oba hlavní Stalinovi vědci Igor Kurčatov a Andrej Sacharov.
Vzlétni, Burane
Špionáž se však týkala i civilních projektů. Rusové k překvapení mnohých například získali údaje o amerických raketoplánech, jejichž provoz byl zahájen v roce 1982. Tak vznikl projekt Buran. Potíž byla v tom, že Buran vzlétl jen jednou a pak byl kvůli nedostatku peněz navždy zastaven.
Parádním kouskem průmyslové špionáže byla i sovětská verze concordu. Letoun Tu-144 se concordu podobal jako dvojče, uvnitř se však skrývaly zásadní konstrukční nedostatky, takže s pasažéry na palubě letěl jen asi padesátkrát.
Most na svobodu i z níGlienický most alias most špionů spojuje přes řeku Havola města Berlín (čtvrť Wannsee) a Postupim. SSSR a USA si tu za studené války vyměňovaly špiony. V roce 1962 se tu uskutečnila i výměna ruského agenta Rudolfa Abela za amerického pilota Francise Powerse, který byl sestřelen při výzvědném letu letadlem U-2. |
Ale zpět k dnešku. Špionáž ve smyslu šmírování vědců a inženýrů pokračuje nadále, zejména Číňané rádi vyrobí vše, co kdo kde vymyslí – například automobily podobné některým modelům BMW. Rusové zase počátkem roku poprvé testovali stíhačku Suchoj T-50, která se navlas podobá americkému modernímu stroji F-22 Raptor.
Cílem ruské partičky žijící ve městech na východním pobřeží USA sice bylo také se zajímat o zbrojní projekty, ale podle kusých informací obsažených v žalobě se hlavně měli vetřít mezi vlivné lidi v politice a byznysu.
Jenže zatím to nevypadá, že by se jim něco v tomto ohledu povedlo. Asi proto také ani nebyli obviněni ze špionáže, ale z pobytu na území USA pod falešnou identitou.
Navzdory vnadám Anny Chapmanové, jedné z nich, prostě vypadají dost staromódně. V době internetu a okamžitého přístupu k oceánům informací, tedy v době kybernetické špionáže jako by Rusové zarytě hodlali pokračovat v bondovském přístupu. Chtěli mít přístup k drbům z washingtonských kuloárů, i když ty dnes lze zpravidla hned najít někde na webu.
Anne Applebaumová, sloupkařka listu Washington Post a známá odbornice na východní Evropu, před pár dny napsala, že tyto souvislosti dobře odrážejí "mentalitu současných ruských elit".
Podle Applebaumové tyto elity v duchu kágébáckých tradic prostě věří, že každá informace získaná tajně je lepší a důvěryhodnější než ta získaná z veřejných zdrojů – i když je třeba úplně stejná.