Psal se rok 1989, když několik organizací a hnutí v čele s Českými dětmi v létě demonstrovalo ve Stromovce proti okruhu, který měl vést od holešovického Výstaviště podél železniční trati Stromovkou, tunelem pod Bubenčí a napojit se na Patočkovu ulici a Strahovský tunel.
"V té době jsem to chápala tak, že je Stromovka ohrožená, že se zhorší životní prostředí a zahynou stromy, a na tom mi záleželo," vzpomíná spisovatelka Eva Hauserová, která se spolu se svými dětmi zúčastnila v roce 1989 demonstrace ekologů ve Stromovce.
Tunel Blanka téměř kopíruje trasu, kudy měl vést okruh z osmdesátých let. A na svůj účet si před dvěma dny připsal další problém, když se tunel propadl za ministerstvem kultury na Hradčanech. Stalo se tak již potřetí. Zatímco při předchozích dvou sesuvech nebyl nikdo zraněn, tentokrát zavalila hornina bagr i s mužem, který ho řídil. Zda je ohrožen termín otevření tunelu, který byl plánován na prosinec 2012, zatím není jasné.
Mapa míst, kde se propadl tunel Blanka.
"Záleží na tom, kdy opět začneme pracovat na výstavbě tunelu a jakým způsobem budou práce prováděny. Zatím je jisté, že stavba bude na několik týdnů zastavena. Podle toho pak budeme moci určit, o kolik se stavba prodraží," říká mluvčí Metrostavu František Polák.
Nebylo by to však první zdržení, které dostavbu tunelu provází. V listopadu 2009 totiž už bylo jasné, že se otevření Blanky zdrží o rok proti zpočátku plánovanému termínu, který počítal s otevřením v roce 2011. Ke zdržení tehdy došlo, protože stavební firma nezískala včas stavební povolení na výstavbu návazného úseku na Blanku mezi Strahovským tunelem a Myslbekovou ulicí.
Prokletí tunelu Blanka začalo v roce 2008
Před dvěma lety ve Stromovce nastal první problém. V květnu 2008 se totiž propadla nově ražená část tunelu. V zemi tak vznikl kráter o průměru 10 metrů.
"Zemina se propadla do tunelu. Je to věc, která se stává," řekl tehdy ředitel odboru městského investora Jiří Toman.
Ve Stromovce se opět propadla část louky (12. října 2008)
Příčinou bylo podle stavebníků nestabilní podloží. "V čele výrubu byl mimořádně nestabilní horninový masiv," vysvětlil tehdy technický ředitel Metrostavu Ivan Hrdina.
Magistrát i Metrostav shodně tvrdily, že jde o ojedinělou záležitost. Vliv na sesuv mělo i počasí, protože podle stavebníků v ty dny hodně pršelo.
Sdružení Arnika už tehdy podalo trestní oznámení na neznámého pachatele s podezřením na spáchání trestného činu obecného ohrožení. Policie i státní zástupce rozhodli, že sesuv nikdo nezavinil.
Sesuv půdy však přestal být ojedinělý, když se o pár měsíců později půda ve Stromovce propadla znovu. V říjnu téhož roku se v parku objevil kráter o průměru asi 20 metrů a hluboký 15 metrů, a to jen několik metrů od místa, kde se půda propadla už v květnu. Tentokrát to byla podle stavbařů spodní voda.
"Podávám trestní oznámení na neznámého pachatele za obecné ohrožení," prohlásil tehdy pražský primátor Pavel Bém. "Jednou se to stát mohlo, ale je nepřípustné, aby se to opakovalo," dodal rozčilený primátor před dvěma lety. A své prohlášení zopakoval i včera.
Policie však vyšetřování odložila s tím, že se viníka najít nepodařilo a neexistuje dostatek důkazů.
