Devatenáctiletá Tereza Mrvová z Brna je od narození pod stálým dohledem výzkumníků. Ti se o ni zajímali ještě před narozením.
Její rodiče, podobně jako dalších 5 000 rodin z Brna a ze Znojemska, se totiž před 20 lety zapojili do mezinárodní studie o ovlivňování zdraví dětí.
Za tu dobu Tereza podstoupila několik vyšetření, návštěv u psychologa či vyplnila několik stránkových dotazníků. "Cílem bylo přijít na to, které faktory a jak ovlivňují zdraví dětí," uvedl psycholog Vladimír Smékal z brněnské Masarykovy univerzity.
Zdejší vědci se před dvaceti lety chopili výzkumu a začali sledovat jednotlivé rodiny. "Výzkum je unikátní i tím, že jsme sledovali děti, jejich matky, ale i prarodiče," sdělil specialista na dětské lékařství Lubomír Kukla z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Děti kuřáků častěji trpí vrozenými vadami
Vědci se zaměřili především na kouření, úrazy a stres. "Výsledky studie potvrdili, že kouření těhotných žen nepříznivě ovlivňuje průběh těhotenství a vývoj plodu," upozornil Kukla.
Vědci přišli i na to, že dítě ovlivňuje i kouření otce. Děti, které totiž počali otcové kuřáci, totiž častěji trpí vrozenými vadami. "Tyto děti měly i vyšší riziko výskytu nádorového onemocnění," sdělil Kukla.
Na vzorku pěti tisíc jihomoravských dětí bylo zjištěno jak kouření ovlivňuje velikost plodu a zdraví dítěte. "Děti kuřaček mají častější zdravotní potíže, v prvním půlroce života bylo hospitalizováno téměř dvakrát více dětí kouřících matek než nekuřaček," dodal Kukla.
Podle studie jsou děti kuřáků v předškolním věku víc agresivní, trpí hyperaktivitou, impulsivností nebo poruchami pozornosti.
Sklon k úrazům je otázkou dědičnosti
"S úrazy to je jako u jiných chorob, přenáší se z rodiče na děti," poznamenává Kukla. Podle výsledků výzkumu mají dokonce lidé tendenci hledat si partnery, kteří mají stejný sklon k úrazům jako oni.
Sklon k úrazům úzce souvisí se stresem prožitým v dětství. A právě stres neblaze ovlivňuje zdraví v dospělosti. "U osob s velkým počtem stresů prožitých v dětství byl téměř třikrát vyšší výskyt chorob," dodal Kukla.
Iniciátorem mezinárodní studie Elspac je světová Zdravotnická organizace. "Jako vědci jsme si říkali, že se nám podařilo zvládnout základní infekční nemoci, je však divné, že nemocnost se nijak zvlášť nelepší, a to byl motiv k výzkumu," vysvětlil Kukla, který je odpovědným řešitelem za Českou republiku.
Kromě Brna a Znojemska se výzkum konal v dalších šesti evropských zemích. A dohromady se jej zúčastnilo na čtyřicet tisíc dětí.
"Je pravda, že jsme museli pravidelně chodit k lékaři a na různá vyšetření, ale díky výzkumu jsme se dozvěděli i něco o sobě a našich rodinách. Hodně mi například pomohl když jsme navštěvovali psychologa. Odhalil jaká jsem osobnost a poradil, jaké povolání by mohl být pro mě to pravé," uvedl devatenáctiletý respondent výzkumu Ondřej Hojiňák.
