Poté, co Iva Brožová přednesla žalobu a Pavel Kučera reagoval vlastní verzí případu, měly následovat výpovědi čtyř svědků, které předvolala žaloba, včetně nejdůležitější svědkyně, ostravské krajské žalobkyně Zlatuše Andělové.
Jenže přišel zádrhel - předvolaní státní zástupci nechtěli vypovídat, protože podle svých slov nejsou zbaveni mlčenlivosti a svědectvím by jim hrozilo kárné řízení. Předseda soudního senátu Viktor Mach s tím nesouhlasil a připomínal, že se líčení nezabývá přímo kauzou Jiřího Čunka, ale pouze větami připisovanými Kučerovi.
Soudce s argumenty neuspěl, kromě Andělové předstoupili se stejnou námitkou i její kolegové Jan Tatárek, Josef Malina a Ivo Ištvan ze zastupitelství v Olomouci. Ištvan přitom přiznal, že ho nadřízená Renata Vesecká zbavila mlčenlivosti nedávno při projednání tzv. kauzy justiční mafie (jiný soud, který se ale také týká přímo Kučery a dalších justičních činitelů v kauze Čunek), jenže rozhodnutí se týkalo výhradně jediného dne, kdy probíhal zmíněný soud.
Mach se vždy po krátkém dohadování se svědky rozloučil s tím, že se zřejmě nevidí naposled. Po jednání uvedl, že má v plánu požádat o zbavení jejich mlčenlivosti a znovu je předvolat.
Žaloba se týká tří výroků, které podle Brožové pronesl Kučera na schůzkách s krajskou žalobkyní z Ostravy Zlatuší Andělovou. Právě její podřízení dozorovali zpočátku kauzu Jiřího Čunka a Kučera se o případ zajímal a údajně na ni tlačil, aby kauzu protahovala, protože hrozil rozpad vlády, pokud by padlo obvinění Čunka.
Soudce prý chtěl protahovat Čunkovu kauzu
Kučera podle žaloby vyrazil začátkem února 2007 za Andělovou do Ostravy a vzal s sebou exministra spravedlnosti Pavla Němce, se kterým se zajímal o vývoj v Čunkově kauze. Následovala prý podobná schůzka dva týdny nato v Brně, kde byla navíc šéfka žalobců Renata Vesecká a Kučera tam údajně hovořil v tom smyslu, že Čunek je ve vládě velký problém a těžko se za něj najde náhrada, tudíž by bylo dobré, aby přípravné řízení neskončilo jeho žalobou a protáhlo se.
Třetím výrokem Kučera podle Brožové zcela ohrozil nezávislost soudnictví - na rautu při slavnostním otevření nové justiční budovy v Jihlavě označil situaci kolem vicepremiéra jako závažnou a údajně dodal: "Nezávislost justice musí jít stranou politickým zájmům."
Kučera odmítá, že by něco takového řekl a uvedl, že by to nemělo v dané situaci logiku, protože mohl těžko kauzu ovlivnit a pokud by to skutečně chtěl, musel by v tom pokračovat, což nedělal. Schůzky označil jako ryze neformální a přátelská setkání s profesními kolegy, se kterými ho pojily dobré vztahy a protože v té době plnily stránky novin články o Čunkovi, přišel na řadu i hovor na toto téma.
Případ tzv. justiční mafie
Jednání Vrchního soudu v Praze pokračuje 10. srpna, kdy by měli kromě nyní "mlčících" svědků hovořit další předvolaní. Sedmdesátiletému Kučerovi, kterého čeká brzy odchod do penze, hrozí potrestání (například důtka, snížení platu i zbavení funkce), soud ale může žalobu také zamítnout.
Další případ týkající se Kučery projednával nedávno soudce Vojtěch Cepl - bývalá šéfka žalobců Marie Benešová označila vrcholné představitele justice jako mafii, protože podle ní ovlivňovali právě kauzu někdejšího vicepremiéra Čunka.
Benešová k tzv. justiční mafii přiřadila kromě Kučery žalobce z Brna Petra Coufala, jeho jihlavského kolegu Arifa Salichova, svou nástupkyni Renatu Veseckou, jejího podřízeného Karla Černovského, bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce a pražského žalobce Libora Grygárka. Dotyční Benešovou za její výrok žalovali a žádali omluvu.
