Kovářová uvedla, že další možností, jak zajistit dostatečné výživné pro dítě, je trestní postih nebo povinnost dodat soudu majetkové přiznání. Médiím to sdělila na odborném setkání se soudci a právníky.
"Expertní skupina je v druhé fázi, zabývá se tím, z jakých příjmů je možné vyměřovat výživné," uvedla ministryně. Odborníci ještě budou řešit možnosti vymáhání alimentů od rodičů, kteří je neplatí. Návrhy zatím nejsou konečné, pracovní skupina na nich bude pracovat v následujících měsících.
"Ke zjištění finanční situace rodičů by přispělo prolomení mlčenlivosti u subjektů jako finanční úřad nebo pojišťovna," dodala Kovářová. Soudy by tak měly údaje o příjmech a výdajích rodičů.
V soudním řízení o alimenty je podle ní nejdůležitější dítě a je potřeba znát životní úroveň rodičů. "Kdo má nezaopatřené dítě, ať se stará. Jsou-li u rodičů hypotéky, odečítejme je až po určení výživného," uvedla mimo jiné Kovářová.
Možnost prolomení daňového tajemství obsahuje kontroverzní protikorupční balíček ministra vnitra Martina Peciny, který sice schválila Sněmovna, ale Senát ho pravděpodobně odmítne. Podle něj je možné prolomit mlčenlivost v případě, že policie má konkrétní a ověřitelný důvod, pro který o to žádá.
Alimenty podle Daniely KovářovéStáhněte si celý návrh ministryně na změnu výživného |
Občanští demokraté už na počátku roku uvedli, že jim vadí například to, že prolomení daňového tajemství bude záviset na posudku policisty, požadují posouzení každého zásahu soudem.
Odborníci na rodinné právo také zvažují, zda by nemělo být jednání v rodinných sporech neveřejné. Tuto myšlenku podporuje například soudkyně Hana Nová. "Při těchto sporech se probírá sexuální život, majetkové poměry, zdravotní stav účastníků či otázky výchovy. To všechno jsou velmi intimní věci," uvedla Nová.
Advokát: Chce to fikce vysokého příjmu
Ministryně spravedlnosti také navrhla, aby soudy mohly při zjišťování možností rodičů platit na dítě spolupracovat s Českou správou sociálního zabezpečení. Podle ní je totiž důležitější zájem dítěte než ochrana soukromí rodičů.
Například advokát Václav Vlk však s prolomením mlčenlivosti institucí nebo zavedením dalších trestních sankcí nesouhlasí. Podle něj by se mělo více využívat takzvané fikce vysokého příjmu. Tu je možné nyní použít v případech podnikatelů. Pokud nedoloží své příjmy, lze jim vypočíst výživné z 12,7násobku životního minima.
Většina účastníků se shodla na tom, že v rodinných sporech by měla být možnost dovolání, zazněly i návrhy na vytvoření specializovaných soudních senátů nebo na zakotvení povinnosti mediace před soudním řízením.
Podle děkanky olomoucké právnické fakulty Milany Hrušákové mají soudy největší problémy určit výživné u lidí z "lepší střední vrstvy". Například se prý velmi těžko řeší případy, kdy zaměstnavatel platí rodiči více, než oficiálně vykazuje.
Soudci mají na alimenty tabulky
Další problémovou skupinou jsou podle ní lidé, jejichž platy jsou z velké části tvořeny spropitným. Soudy se setkávají i s lidmi, kteří kvůli placení výživného záměrně pracují za nižší platy nebo nepracují vůbec.
Ministerstvo spravedlnosti už v květnu rozeslalo soudcům tabulky k určení výše výživného. Není to závazný materiál, ale má být doporučením. Podle věku dítěte jsou alimenty v rozmezí od 11 do 25 procent z platu rodiče, který s ním nežije.
Sněmovně předložila svůj návrh na úpravu výživného také ČSSD, která požaduje stanovit minimální částku, kterou by otec či matka museli na svého potomka přispívat. Podle sociálních demokratů by rodič měl platit nejméně 1 400 korun měsíčně na dítě do šesti let věku a 1 680 na staršího potomka.
Sazby jsou odstupňované podle výše výdělku rodiče, ti nejbohatší by na výživném zaplatili přes třináct tisíc korun měsíčně.
