OSN začala s postupným stahováním mírových jednotek z Demokratické republiky Kongo (dříve Zair) už minulý týden. Jako první zemi opustilo asi 100 příslušníků senegalské armády.
Do konce měsíce by z Konga mělo odejít přibližně 2 000 z celkového počtu 20 500 příslušníků mírových sil. Snižování kontingentu je symbolické, na konec měsíce června totiž připadají oslavy 50. výročí nezávislosti země.
Modré přilby (MONUC) v Kongu působí už deset let. Konžský prezident Joseph Kabila před časem požadoval úplné stažení mírových sil do příštího roku. Rada bezpečnosti OSN ale definitivní stažení doposud neschválila.
Naopak, mandát byl prodloužen do roku 2011, mise bude přejmenována na MONUSCO a jednotky mírových sil by se podle plánu měly nyní více soustředit na ochranu civilistů.
Rebelové i zkorumpované vládní jednotky
Podle expertů, ale není bezpečnostní situace v zemi vůbec dobrá. "Ten čas ještě nenastal, je potřeba tyto jednotky spíše přemístit a lépe rozmístit v provinciích, kde jsou skupiny rebelů nadále velice aktivní a to tedy zejména v Jižním a Severním Kivu, Orientale a správní oblasti Iturii," řekl pro natoaktual.cz Hynek Pavlačka, který v zemi před nedávnem působil jako vojenský pozorovatel OSN.
Demokratická republika Kongo
|
Během válečného konfliktu, který v zemi zuřil v letech 1998 až 2003, zemřelo podle odhadů přes pět milionů lidí. Konžská armáda se v současné době snaží na východě země potlačit rwandské hutuské povstalce, kteří zde našli útočiště po genocidě v sousední Rwandě v roce 1994. Krádeže, rabování a znásilňování jsou na denním pořádku.
"Některé oblasti stále ovládají skupiny rebelů - LRA, FDLR, Mai Mai a další a to i díky špatně vycvičeným a vyzbrojeným vládním vojákům, kteří se často na násilnostech proti místnímu obyvatelstvu sami podílejí a kteří pro tyto rebelské skupiny nejsou větším protivníkem," konstatoval Pavlačka.
Jak dodal, velkým problémem je vysoká korupce velících důstojníků vládních jednotek, kteří se sami často podílejí na černém obchodu a vládní vojáky používají spíše jako své vlastní soukromé armády. "Mírové síly musí mít silnější mandát a větší možnost použití i síly a hlavně i ochotu tuto sílu ve prospěch místního obyvatelstva použít, což se také někdy neděje," dodal Pavlačka.
V Kongu pracoval rok do loňského listopadu v oblasti v Severního Kiva, kde neustále řádí skupiny rebelů a zločinů se dopouštějí právě i vládní síly. "Například příslušníci konžské 85. brigády při svém přemístění znásilnili několik žen a používali děti ze škol jako nosiče vybavení. Rebelové se často dopouštěli léček na nákladní automobily se zbožím, v oblasti okolo Kibua nebo v národním parku Virunga a to za použití střelných zbraní," popsal své zkušenosti z oblasti Pavlačka.
K nejhorším masakrům pak podle jeho slov dochází skoro každoročně v Iturii a mají je na svědomí rebelové z protiugandské sekty LRA (Lord's Resistance Army).
Podle Pavlačky by proto bylo efektivnější vyslat do oblasti vojenské jednotky Evropské unie a NATO se silným mandátem jako například v bývalé Jugoslávii.
