Slovenští voliči si o víkendu vybrali dobrovolné šetření a pokračování bolestivých reforem, v nichž byli kdysi středoevropskými mistry.
Ale pak si na čtyři roky vzali oddychový čas s levicovým premiérem Robertem Ficem, jenž ani po vypuknutí krize, která s otevřenou slovenskou ekonomikou tvrdě zamávala, nenašel vůli k úsporám.
Na nové vládě, která pravděpodobně vznikne ze středopravicové koalice čtyř stran v čele s Ivetou Radičovou a mozkem dřívějších hospodářských reforem Richardem Sulíkem, teď leží klasický evropský vládní úkol: zabrzdit zadlužování.
Reformátor Sulík: Chci být ministrem financí
Slovenské ministerstvo financí, které počkalo se zveřejněním schodku veřejných financí za loňský rok až na povolební pondělí (spekuluje se o tom, že Fico nechtěl dát dříve svým odpůrcům do ruky argument proti jeho politice), přiznalo horší než předpovídaný výsledek.
Loňský deficit veřejných financí byl 6,77 procenta a letos bude podle ekonomů pravděpodobně ještě vyšší. Fico si přitom původně vytyčil jako cíl letošní schodek snížit na 5,5 procenta.
Úkoly pro novou vládu1) Úspory ve státním rozpočtu Pramen: SME |
Jenže ani rychle rostoucí průmysl nenaplní na straně příjmů státní kasu, ze které se během předvolebních měsíců nepřestalo rozdávat. "Jen vyšší růst ekonomiky a povolební úsporné opatření by mohly deficit snížit na stále vysokých šest procent," myslí si ekonom Ján Tóth z UniCredit Bank.
Slovenská ekonomika by podle posledních odhadů ministerstva financí měla zrychlit svůj růst na 3,2 procenta. Loni o téměř pět procent propadla.
Richard Sulík, šéf parlamentního pravicového nováčka – strany Svoboda a Solidarita – a mimo jiné také průkopník jednotné devatenáctiprocentní sazby DPH, o níž se uvažuje v souvislosti s důchodovou reformou i v Česku, v pondělí prohlásil, že chce být ministrem financí a reformy prosadí. Nejvíce si zatím trvá na zjednodušení daní, seškrtání daňových výjimek a takzvaném odvodovém bonusu.
Ten má bojovat hlavně proti patnáctiprocentní nezaměstnanosti, která je na Slovensku druhá největší ze všech vyspělých zemí, měřeno statistikou OECD.
Princip odvodového bonusu spočívá v tom, že nezaměstnaní lidé jsou motivováni k tomu, aby brali i částečné či hůře placené úvazky, protože po takovém kroku automaticky nepřijdou o podporu. Ta se jen sníží úměrně tomu, kolik v nově získané práci vydělávají.
"Odvodový bonus nebude generovat větší deficity než dnes," uvedl Sulík ještě před svým dvanáctiprocentním volebním úspěchem pro MF DNES.