Volby poslední šance, i tak se přezdívá předčasným belgickým volbám, které se odehrají v neděli. Jestli se kdy Belgie rozpadne, pak je tomu teď nejblíže. "Už se v podstatě vypařila," naznačil francouzský deník Le Figaro.
Tyto volby jsou pro budoucnost země s deseti miliony obyvatel klíčové. Průzkumy naznačují, že vyústí v nebezpečnou radikalizaci dvou pólů státu, vlámského (60 procent obyvatel) a valonského.
Na severu bodují separatisté
Na severu totiž získávají body separatisté, kteří chtějí postupné osamostatnění. Bart De Wever, šéf Nové vlámské aliance NVA, Jean-Marie Dedecker, populistický liberál, a strana Vlámský zájem shodně říkají, že Belgie je mrtvá.
Bart De Wewer, šéf belgické strany Nová vlámská aliance (9. června 2010)
Dokud šlo o strany v menšině, podobné tlaky se zvládaly. Ale když zní z úst možného kandidáta na premiéra, dostávají váhu. "Spolu jdeme rychle z kopce. Flandry a Valonsko musí být strůjci svého osudu," řekl Bart De Wever podle agentury AP.
Netvrdí, že mu jde rovnou o rozpad země. "Chceme jít krok za krokem a ne revolucí. Nechceme rozpad za jediný večer, ale postupný vývoj k vlastní demokracii Flander a nadnárodní úrovni, což není Belgie, ale Evropa," cituje ho agentura Reuters. "Pokud tato země jednou zmizí, mělo by to být tak, aniž by si toho kdo všiml," dodal. Mnozí politici a politologové dávají zemi za vzor rozpad Československa.
Země dvou kultur
Jazykové spory se osobně týkají "jen" 130 tisíc lidí, kteří žijí v okolí Bruselu, ale jazykové dělení otravuje život zemi už od roku 1963, kdy dělení vzniklo. V severní, vlámsky mluvící části kolem Bruselu se tamním starostům nelíbí, že frankofonní občané, kteří se k nim stěhují, se odmítají učit a mluvit vlámsky.
|
„Spolu jdeme z kopce. Flandry a Valonsko musí být strůjci svého osudu.“ Bart De Wever šéf Nové vlámské aliance |
Jenže nikdo neví, jak region rozdělit, aby obě národnosti souhlasily. I proto padla vláda. Jde o souboj jazyků i obyčejů, dvou různých národů, pivařů a vinařů, uvolněných jižanů zvyklých žít na dluh a striktních spořivých seveřanů, levice a pravice. A řešení ekonomické krize v zemi, kde státní dluh je už 99 procent HDP, zůstává stranou.
Francie by Valonsko přivítala
Belgie ve skutečnosti organizuje volby dvojí, ve Vlámsku a ve Valonsku zvlášť. Voliči v dvojjazyčném Bruselu si mohou vybrat. Vládu tvoří většinoví zástupci regionů. Kabinet, který padl v dubnu, vedli vlámští křesťanští demokraté a liberálové a frankofonní liberálové a socialisté.
Po volbách vlámská část země bude žádat větší pravomoci, čili větší federalizaci země včetně možného oddělení sociálních dávek. To znamená, že jih podporovaný daněmi severu by zchudl. Valoni na jihu volí socialisty a vyzývají sever k solidaritě.
Vtipný je průzkum, který tento týden vyšel ve Francii. Francouzi by podle něj nebyli proti, aby se jižní půlka Belgie připojila. Podle agentury Ifop jsou pro připojení dvě třetiny Francouzů.
Obtížná vyjednávání
Dělení komplikuje třetí region země, bruselská enkláva ve Vlámsku. Brusel byl kdysi také vlámský, ale poslední dvě století se pofrancouzštil díky řeči "elity". Dnes má 88 procent frankofonních obyvatel. Brusel, hlavní město země i Vlámska samého, sídlo evropských institucí a NATO, je jediným silným pojítkem, na kterém visí jednota státu.
Vláda bude muset být koaliční, složená z ministrů z obou regionů a se společným programem. To bude obtíž. Už při minulých volbách zabralo sestavení vlády 282 dnů. Čekají se měsíce dlouhých debat a politických tahanic – a to má Belgie za tři týdny převzít půlroční řízení EU.
Tady se nabízí další příměr s Českem, kterému padla vláda během předsednictví. V době ekonomické krize se to dvakrát nehodí. Schůzky evropských ministrů povedou nejspíše odcházející ministři se slabým mandátem.
O co půjde ve volbáchRozhodnou, jak se změní Belgie. Přestanou Vlámové přispívat na chudší jih? Rozpadne se království dvou národů, které jiné velmoci daly dohromady v roce 1830? V čele průzkumů jsou vlámští liberálové a valonští socialisté. Bart De Wewer, šéf Nové vlámské aliance NVA Jeho partaj se stala největší vlámskou stranou a možná i největší stranou v Belgii. Volit ho prý půjde 24 % Vlámů. Vystudovaný historik touží po klidné demontáži země, není jasné, zda by chtěl být premiérem celistvé Belgie. Elio de Rupo, lídr Socialistické strany Je synem italských přistěhovalců. Pokud uspěje, může z něj být první frankofonní premiér od roku 1974. Vystudovaný chemik nosí často červeného motýlka. Je z chudých poměrů. Když otce zajelo auto, matka musela živit sedm dětí sama. |
