Její zakladatelé to však za úspěch nepokládají. Místo toho říkají, že se bojí.
Stranu totiž postupně převzali podnikatelé v čele s majitelem bezpečnostní agentury ABL a nynějším poslancem Vítem Bártou. "O Bártově roli se nesmělo mluvit, měl proto krycí jméno Filip. Stal se z toho podnikatelský projekt," prohlásil bývalý člen Bohumil Vejtasa po odchodu ze strany před pěti lety. Tehdy musel podepsat závazek mlčenlivosti pod hrozbou milionové pokuty. Strana na něm peníze skutečně vymáhala, ale nakonec žalobu stáhla.
Nyní už Vejtasa mluvit nechce. "Bojím se mafie. Ještě před dvěma týdny bych si s vámi promluvil, ale teď po volbách už ne," řekl v pátek do telefonu.
Podobně jako Vejtasa mluví i zakladatelka strany a první předsedkyně Stanislava Moravcová. "Věci veřejné vznikly jako aktivita občanů, a fakt, že se začaly měnit v něco jiného, byl důvod mého odchodu. Převzali to lidé, kteří nejsou stejného ražení jako já, nedokážou držet slovo, neváží si lidí kolem sebe," řekla Moravcová. Podrobnosti převzetí strany podnikateli popsat nechce. Prý se bojí žaloby.
Věci Veřejné jsou opravdu strana nejvíce napojená na byznys. Největší mecenáši jsou zároveň členy a nyní i poslanci. Ke sponzoringu se přiznávají, založili dokonce Klub angažovaných podnikatelů. Jejich cílem má být i přímé zapojení do politiky. Členy klubu jsou Vít Bárta, Lukáš Semerák, Michal Babák (nyní poslanec) a Kamil Jankovský.
"Chci přesvědčit veřejnost, že transparentní sponzoring politické strany poctivě podnikajícím člověkem není chiméra. Podnikání a politika jsou totiž v očích veřejnosti stále považovány za zločin," vysvětluje Bárta.
1. Proti podivné privatizaci bytů
Věci veřejné vznikly v roce 2001 jako iniciativa vystupující proti podivné privatizaci s obecními byty v městské části Praha 1. V čele se Stanislavou Moravcovou bojují i proti rušení nočního klidu a neoprávněnému parkování aut v parkovacích zónách v centru města. Strana známá pouze na Malé Straně a v přilehlém okolí získává ve volbách v roce 2002 jedno křeslo v zastupitelstvu Prahy 1.
2. Lákání idealistů i podnikatelů
Věcem veřejným se přesto dařilo získávat stále více sympatizantů a nových členů. Po aktivistech přicházejí idealisté, kterým se líbí snahy zlepšit život obyvatel Prahy 1. Třeba mladá maminka s dvěma dětmi, které v centru hlavního města chybějí místa, kde by mohly děti trávit volný čas - nynější poslankyně Karolína Peake.
Ta založila mateřské centrum, a když vyrazila na radnici tlumočit problémy rodičů, vyslyšely ji jen Věci veřejné. "Jako jediné mi pomohly skutečně řešit konkrétní komunální problémy, aniž jsem se jako v jiných stranách musela účastnit vnitrostranického politikaření," zdůvodňuje.
Ale šanci v nové straně s rostoucí popularitou vycítili také podnikatelé. Do VV kolem roku 2004 přicházejí první lidé spojení s Vítem Bártou, majitelem bezpečnostní agentury ABL.
3. Odchod zakladatelů, nástup lidí kolem Bárty
V roce 2006 už mají véčkaři v zastupitelském sboru Prahy 1 čtvrtinu. To už je mimo hru zakladatelka strany Stanislava Moravcová. Odešla a stranu přebírají Bártovi lidé. Odchází i Bohumil Vejtasa, který je jednou z nejznámějších tváří mladé strany. Kritizuje stoupající vliv podnikatelů v partaji a to, jakým způsobem vzali straně původní ideje - "nepoliticky dělat politiku".
Obrat v myšlení Věcí veřejných dokazuje i loňské odvolání starosty Prahy 1 Petra Hejmy z ODS. Toho véčkaři navrhli odvolat a i díky hlasům části občanských demokratů se jim to podařilo. Pak paradoxně na funkci podpořili Filipa Dvořáka - člověka, proti němuž kvůli bytům předtím bojovali.
Bárta je hnacím motorem Věcí veřejných, je dokonce považován za nejmocnějšího muže strany, jíž podle svého odhadu věnoval celkem 10 milionů. Je navíc volebním manažerem strany. Jeho firma hlídá ruzyňské letiště, spolupracuje na zátazích proti trhovcům, kteří prodávají napodobeniny drahých značek, a loni také vyhrála výnosný tendr pražského magistrátu na správu památek.
Bárta se oficiálně přihlásil k Věcem veřejným až před nynějšími volbami založením Klubu angažovaných podnikatelů. Klub dále založil Lukáš Semerák, majitel developerského holdingu SPI, který dvanáct let dělal významného manažera v realitní firmě Sekyra Group, jež je spojena zejména s pražskou politickou smetánkou.
Majitel Luděk Sekyra navíc figuroval v policejním spisu Krakatice jako kontakt Františka Mrázka a exministra vnitra Ivana Langera (ODS).
"Nastoupil jsem k panu Sekyrovi v roce 1995 hned po fakultě. Byl jsem dvojkou ve firmě a přiznávám, že jsem se pohyboval v branži, která je na komunální politiku hodně napojená. Ale to, že jsem byl ve stejném dresu, ještě neznamená, že jsem se vším souhlasil," tvrdí Semerák, který straně věnoval 2,7 milionu korun. Poslancem za Věci veřejné se stal i majitel poradenské firmy MXB z Blanska Michal Babák. Straně převedl na účet 3,5 milionu.
4. Osobnosti i politici přicházejí i z jiných stran
Věci veřejné oslovily například politika Josefa Zieleniece. Nejprve jej pozvaly na konferenci, pak na on-line diskusi. Nyní již vystupuje jako stínový ministr zahraničí. Véčkaři získali také uznávaného lékaře Martina J. Stránského či dopravního odborníka Stanislava Humla. "Oslovilo mě jméno Radka Johna," říká Huml.
