Česká televize se snaží dosáhnout vyšších příjmů tak, že z reklamních spotů utvoří teleshopping. Běžné reklamní bloky mohou na ČT1 zabírat jen 0,75 procenta vysílacího času (na ostatních kanálech ČT 0,5 procenta), v kombinaci s teleshoppingem však může reklamní čas podle zákona vzrůst až na pět procent. Což je v součtu stejný "nášup" reklamy jako u komerčních stanic.
Podle hlasů z mediálních agentur je tradiční teleshopping typu Horsta Fuchse výrazně levnější než běžná reklama a většinou si ho prodávala přímo Česká televize.
Ale nyní se v něm objevují inzerenti z běžných reklam – Sazka, Peugeot, AXA, Fiat, Vodafone, Fortuna a další. Televize jej nabízí přes mediální agenturu Media Master za statisícové sumy pod názvem "Nákup extra".
Česká televize totiž využila mezery v zákoně, kde je teleshopping definován především tím, že v rámci spotu je uvedena konkrétní cenová nabídka a přímé spojení na společnost. Může to být telefon, webová stránka či e-mail.
Při reklamě na automobil pak stačí uvést telefonní číslo, kde si divák může objednat testovací jízdu, v případě obchodního řetězce napsat o katalog zdarma – a teleshopping místo přísně regulované reklamy je na světě. To se nelíbí Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Podle ní tím televize uměle navyšuje objem reklamy nad povolenou hranici.
Televize pochybení odmítá
"Skutečně se jedná o obcházení přísných limitů pro vysílání reklamy na veřejnoprávní televizi. Proto rada již České televizi vydala celou řadu upozornění," říká předsedkyně RRTV Kateřina Kalistová. Podle ní po řadě upozornění přijdou už peněžní sankce – tou může být pokuta ve výši až 2,5 milionu korun.
Stáhnout tuto formu reklamy však Česká televize nehodlá. Obchodní ředitel ČT Robert Kvapil navíc odmítá, že by ČT touto formou propagace porušovala zákon.
"Nákup extra splňuje všechny zákonné podmínky, které definují teleshopping. Navíc jsme finální formu s radou konzultovali, náš návrh rada tehdy akceptovala, tudíž v tom nyní nevidím problém," dodává Kvapil. Podle jeho slov posuzovat kvalitu zákona není jeho práce, ale maximalizovat výnosy pro ČT ano.
Kvapil "reklamní teleshopping" brání i tím, že se peníze z něj mohou použít třeba na tvorbu pořadů. "Na rozdíl od tržeb z běžné reklamy, které putují do fondu digitalizace a na další předepsané projekty, tyto peníze zůstávají v ČT," dodává.
Celá věc tak s největší pravděpodobností skončí u soudu. Až ten určí sporný výklad zákona, a tedy také to, zda Česká televize bude muset případnou pokutu zaplatit, či nikoliv. Všechny zúčastněné strany se shodují, že problém je ve špatně napsaném zákoně, který nedostatečně definuje, co je vlastně teleshopping.
Boj bude o smysl zákona, je tedy otázka, k jakému výkladu se soudce přikloní. Podle advokáta Filipa Wintera, který se specializuje na média a reklamu, ČT smysl zákona obchází. "Jde zjevně o konání s cílem získat více peněz z obchodních sdělení, která nebudou zařazena pod časově omezenou reklamu, ale pod teleshopping," myslí si Winter. Zároveň však přiznává, že nejasný zákon České televizi nahrává.
Vadí vám, že přibývá reklamy v České televizi?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 25. června 2010. Anketa je uzavřena.
