Stan pro tisíc delegátů vyrostl před několika dny v západní části Kábulu. Sem se sjedou kmenoví vůdci, politici a představitelé jednotlivých provincií. Místo samotné, stejně jako metropoli přísně střeží afghánské bezpečnostní síly. Právě tady má začít ambiciózní mírový plán afghánského prezidenta Hamída Karzáího na nastolení klidu v zemi.
Velká rada - Lója džirga je prastarý způsob jednání při mimořádných událostech. Rokovat by měli delegáti až do pátku. Platí však pravidlo, že je třeba dospět k všeobecné shodě. Diskuzi často provázejí emotivní výstupy a nesmlouvavé výměny názorů. Džirga se tak může protáhnout na mnoho dní.
Lója džirga byla původně jakýmsi poradním klubem paštunských kmenů, postupně do ní byly ale začleněny i ostatní klany, takže současných rad se už účastní všechny významné skupiny v zemi.
Karzáí chce pomocí zahraničních peněz přesvědčit bojovníky Talibanu, aby se vrátili se do normálního života. Takzvaný reintegrační program nabízí povstalcům práci a má zaručit i beztrestnost výměnou za to, že složí zbraně. Na vytvoření zvláštního fondu pro financování těchto aktivit se podílejí Spojené státy, Velká Británie ale také například Japonsko.
Nadcházející Lója džirga má určit, zda vůbec o smíření uvažovat. Afghánský prezident chce "dát šanci k usmíření" těm členům Talibanu, kteří uznají afghánskou ústavu, složí zbraně a zruší své kontakty s teroristy. Karzáí tedy k dialogu nezve Al-Káidu ani nejtvrdší jádro Talibanu.
Podle expertů je přitom zcela jasné, že například požadavek týkající se uznání ústavy je pro Taliban nepřijatelný. Znamená totiž přiznání práv všem občanům bez rozdílu, tedy ženám stejně jako mužům. Taliban za své vlády i nyní uznává islámský zákon šaría a ženám upírá i právo na vzdělání.
Taliban bude zřejmě chybět
Rady se zřejmě přímo nezúčastní nikdo z "umírněného" křídla Talibanu, i když sympatizantů ve stanu bude pravděpodobně dost. Povstalci účast předem odmítli. "Je zřejmé, že džirga poskytne další záminku Američanům pokračovat ve válce v Afghánistánu, namísto toho, aby šlo o mír v zemi," citovala agentura Reuters prohlášení Talibanu.
Nicméně se očekává, že do rady přijde bývalý ministr zahraničí vlády Talibanu Vakíl Ahmad Muttavakíl, který nyní působí jako prostředník mezi Talibanem a Kábulem. Přítomen by měl být i někdejší velitel ozbrojenců Mulláh Abdus Salám, nynější guvernér oblasti Musá Kalá, o kterou svedly hlavně britské jednotky několik těžkých bitev.
Na džirgu jsou pozvány též asi dvě stovky cizinců, především diplomatů a zástupců mezinárodních organizací. Některé země, včetně USA, se zatím k plánu na smír stavějí rezervovaně. Američané chtějí, aby smířlivé nabídky směrem k Talibanu padly, až se situace na bojišti obrátí ve prospěch koaličních sil.
NATO: Jsou silnější, než jsme čekali
Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen nyní připustil, že je Taliban silnější, než spojenci v Afghánistánu předpokládali. Letos však podle něj mezinárodní koalice v Afghánistánu dosáhne významného vojenského i politického pokroku. V Afghánistánu v současnosti působí 102 tisíc vojáků pod velením NATO.
Další posily v podobě tisíců amerických vojáků dorazily v posledních týdnech do jihoafghánské provincie Kandahár, tradiční bašty povstalců. I přes postup spojenců se povstalcům podařilo zaútočit největší základny mezinárodních sil v Kandaháru a Bagramu. Taliban nedávno zahájil ofenzívu "Al-Faath" (vítězství) proti zahraničním jednotkám i afghánské vládě.
"Musíme být upřímní a přiznat, že se zdají (Taliban) být silnější než jsme čekali," uvedl Rasmussen. Vojenské operace ale podle něj budou pokračovat. Aliance plánuje na léto rozsáhlou operaci proti povstalcům právě v provincii Kandahár. "Taliban ví, že jsme nyní přímo v jeho srdci... a udělá na svou obranu vše, protože když území ztratí, bude to pro něj zničující úder," konstatoval Rasmussen.
