"Z průběhu řízení a z výsledků dokazování před Nejvyšším správním soudem dle názoru soudců Ústavního soudu vyplývá, že činnost Dělnické strany v mnohých aspektech vykročila z mezí volné soutěže politických stran," uvedla mluvčí Ústavního soud Jana Pelcová.
Nejvyšší správní soud podle názoru ÚS plně respektoval právo na spravedlivý proces. Stranu seznámil se všemi důkazy, k nimž se také mohla vyjádřit.
"Navíc celý proces bylo možno veřejně sledovat a veškeré relevantní materiály byly publikovány na webových stránkách Nejvyššího správního soudu," dodala Pelcová s tím, že strana ve stížnosti celkově jen opakovala argumenty, s nimiž se vypořádal už Nejvyšší správní soud.
Dělnická strana například tvrdila, že verdikt popřel ústavní práva na svobodné vyjádření názorů a omezil svobodu sdružování. Strana měla také procesní námitky. "K takovým závěrům soudci Ústavního soudu nedospěli," upřesnila mluvčí.
Soud rozpustil Dělnickou stranu rozhodnutím ze 17. února. V programu, idejích a symbolech strany nalezl xenofobní a šovinistické prvky, rasistický podtext a návaznost na nacionální socialismus, tedy ideologii spojenou s Adolfem Hitlerem.
Strana podle soudu podněcuje k násilí a usiluje o radikální změnu demokratického zřízení. Podle verdiktu také uměle vytváří pocity ohrožení, třeba ze strany cizinců a imigrantů.
Na rozpuštěné krajně pravicové "dělníky" navazuje Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), která v nynějších volbách získala 1,14 procenta hlasů. Má stejné představitele, podobný program a symboliku. Přelila se do ní také členská základna.
