Asociace Zelený kruh sleduje legislativní procesy týkající se přírody a životního prostředí dlouhodobě, tentokrát hodnotila období roku 2006 až 2010. Sněmovna byla podle ní zelená a křehká. Na jednu stranu se do parlamentu dostala Strana zelených, díky které se mohly řešit sporné otázky, jako je například úložiště jaderného odpadu nebo územní limity pro těžbu.
Na druhou stranu vznikla křehká koalice. "Vznikala dlouho, získala pouze nejtěsnější většinu a nakonec nevydržela do svého řádného konce. Vyslovení nedůvěry vládě v březnu roku 2009 přišlo rok před koncem volebního období. V úřednickém mezidobí pak měli poslanci i celé kluby volnou ruku při navrhování novel a hlasování. Právě v tomto období se objevilo nejvíce návrhů, které ochranu životního prostředí a práva veřejnosti oslabují," zhodnotila asociace.
A co z jejího průzkumu vyplývá? Poslanci a poslankyně Strany zelených využili ve prospěch zdravého životního prostředí a práva veřejnosti účastnit se rozhodování celkem 68 procent svých hlasů. Druzí jsou lidovci, kteří přírodě věnovali 47,8 procenta svých hlasů. Naopak nejméně svých hlasů takto využil poslanecký klub KSČM, a to 38 procent.
Žebříčky jednotlivých poslanců a poslankyň naleznete ve fotogalerii.
Vedle politických stran si Zelený kruh všímal také jednotlivých poslanců a poslankyň. Nejblíže přírodě měly nezařazené poslankyně Věra Jakubková a Olga Zubová. Poté žebříček táhnou zelení Přemysl Rabas, Martin Bursík a Kateřina Jacques. Nejzelenější dvacítku uzavírá Mirek Topolánek za ODS.
Naopak mezi poslanci, kteří šli svými hlasy proti přírodě, vedou Monika Hašková a Ivo Kantor z ODS. Ze skupiny poslanců, kteří strávili v Poslanecké sněmovně celé volební období, hlasovali vůči životnímu prostředí nejméně příznivě Vlastimil Tlustý (nezařazený, původně ODS) a Evžen Snítilý (nezařazený, původně ČSSD).
"Zajímavostí tohoto volebního období je značná různorodost členů a členek jednotlivých stran na předních i koncových místech žebříčku. V první dvacítce jsou zastoupeni všichni poslanci původního klubu Strany zelených, tři poslanci KDU-ČSL, šest poslanců ČSSD a pět poslanců z ODS. Chybí zde jen komunisté," dodává Zelený kruh.
Asociace si všímala, jak se hlasuje například o kácení alejí, ochraně zemědělské půdy před zástavbou, zavedení šrotovného nebo při novelizaci horního zákona.
METODIKA PRŮZKUMUAsociace vybrala 33 hlasování o pozměňovacích návrzích, o návrzích zákonů či o zařazení případně vyřazení návrhu z programu jednání. Zařazena byla pouze taková hlasování, u kterých šel jednoznačně určit pozitivní či negativní postoj vůči životnímu prostředí či postoj vůči účasti veřejnosti na rozhodovacích procesech a na přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí. U každého poslance či poslankyně Zelený kruh sečetl hlasy ve prospěch životního prostředí. U politických stran vycházela asociace z celkového množství hlasů, které měla strana k dispozici u vybraných hlasování, a spočítala, kolik z nich využila ve prospěch životního prostředí. |
