Británie přepisuje historii. Zemi poprvé od 2. světové války povede koalice

Velká Británie se probudila do nové politické éry. Po desetiletích většinových vlád nyní bude určovat chod země koalice konzervativců a liberálů. Královna v úterý jmenovala novým ministerským předsedou šéfa toryů Davida Camerona, vicepremiérem se stal lídr liberálních demokratů Nick Clegg.

Nick Clegg (vlevo) a David Cameron na odpolední tiskové konferenci, kde nastínili fungování koaliční vlády (12. května 2010) | foto: AP

Spojené království podobnou situaci nezažilo desítky let. Toryové sice ve volbách zvítězili, ale nezískali většinu pro pohodlné sestavení vlády. Aby se tedy David Cameron mohl stát premiérem a konzervativci po 13 letech vládní stranou, bylo třeba koaliční dohody s liberály.

Šéfové obou stran - David Cameron a Nick Clegg - se na ní shodli v úterý v noci a zemi tak bude řídit první koaliční vláda od 2. světové války, kdy během hitlerovského běsnění v roce 1940 vznikla koalice všech stran pod taktovkou Winstona Churchilla. V neválečných časech rozhodovala o osudu země koaliční vláda naposledy v roce 1929.

"Vytvoříme novou vládu, a co je důležitější, vytvoříme nový druh vlády," pronesl už v úterý v noci Nick Clegg. Oba lídři se pustili do práce ve středu ráno na Downing Street 10. Odpoledne pak vystoupili bok po boku na tiskové konferenci a oznámili, kam se pod jejich vedením bude Velká Británie ubírat.

Už před tím začal nový kabinet postupně získávat obrysy. Například ministrem financí bude konzervativec George Osborne, šéfem diplomacie jeho stranický kolega William Hague. Obranu bude mít na starosti Liam Fox a vnitro Theresa Mayová. 

Liberální demokraté, kteří naposledy seděli ve vládě ve 30. letech, budou mít vedle Clegga čtyři ministry a zřejmě 15 náměstků. Chris Huhne se stane ministrem životního prostředí. Jeden z nejvlivnějších liberálních demokratů Vince Cable bude ministrem obchodu.

O roli Nicka Clegga v roli vicepremiéra David Cameron řekl: "Jako zástupce premiéra bude zodpovědný za politickou reformu."

Cameron premiérem

Cameron se stal nejmladším britským premiérem za 200 let

Konzervativci se s liberály už předem domluvili na v Británii nezvyklém kroku - a to, že koalice potrvá celých pět let, tedy do konce funkčního období nynějšího parlamentu. V Británii totiž může premiér vyhlásit volby prakticky kdykoliv, nejpozději však do pěti let od posledního hlasování.

Koaliční program: méně přistěhovalců a žádné euro

Obě strany při jednání přistoupily na řadu kompromisů. Zajímavé bylo čekání třeba na to, jak se euroskeptičtí konzervativci a proevropští liberálové vypořádají s otázkami kolem Evropské unie. Nakonec se shodli na tom, že nepřijmou euro a během své společné vlády nepředají do Bruselu žádné pravomoci bez referenda. Konzervativci se na oplátku nebudou snažit získat některé pravomoci od EU zpět.

Liberální demokraté také přistoupili na záměr konzervativců zavést roční limit na počet přistěhovalců ze zemí mimo Evropskou unii. V předvolební kampani přitom usilovali o amnestii pro ilegální imigranty.

VztahY s USA

Nový šéf diplomacie Hague oznámil, že nová vláda bude mít pevný, ale ne servilní vztah ke Spojeným státům. Narážel na labouristickou vládu Tonyho Blaira a jeho v Británii neoblíbenou podporu bývalému americkému prezidentovi Georgi Bushovi.

Dále v zahraniční politice zůstává prioritou Afghánistán, kde mají Britové 9 500 vojáků a jsou největším spojencem USA. V posledních měsících se ale proti tažení zvedla vlna nevole, hlavně kvůli vysoké úmrtnosti britských vojáků (v Afghánistánu jich zemřelo už 285). Konzervativci pro letošek ale i přes rekordní deficit vylučují škrty v armádních výdajích.

Cameron slíbil Cleggovi referendum o další - pro liberály klíčové - otázce: reformě volebního systému, který je teď znevýhodňuje oproti dvěma největším stranám. Má jít ovšem o takzvaný systém alternativního hlasování, ne o poměrný systém, který by si liberálové přáli.

Blahopřál už Obama, Merkelová i Fischer

Labouristé, kteří byli u vlády minulých 13 let, vyslovili pochyby o tom, zda taková koalice, kterou mnozí z nich označují jako "koalici poražených", bude legitimní. Podle nich rozhněvá veřejnost, která to dá v příštích volbách patřičně najevo.

vÝJIMEČNOST SITUACE

- současná koalice je vůbec první dohoda o společné vládě mezi konzervativci a liberály

- je také první koaliční dohodou od 2. světové války

- třiačtyřicetiletý Cameron je nejmladším britským premiérem za poslední dvě století, konkrétně od roku 1812

Jako první ze světových politiků blahopřál Cameronovi americký prezident Barack Obama. Podle Bílého domu s ním hovořil o Íránu a Afghánistánu. Camerona pozval v létě na návštěvu do Washingtonu a řekl, že se už nyní těší na setkání na mezinárodním ekonomickém summitu v Kanadě příští měsíc.

Blahopřála mu i německá kancléřka Angela Merkelová, kterou loni popudilo rozhodnutí toryů založit v Evropském parlamentu vlastní frakci a při nedávné návštěvě Londýna se s Cameronem ani nesešla. Do Londýna už poslal blahopřejný list i český premiér Jan Fischer.

"Jsem si jist, že přátelství a spolupráce mezi našimi zeměmi se bude pod Vaším vedením nadále posilovat a rozvíjet. Spojené království Velké Británie a Severního Irska je naším významným partnerem nejen na bilaterální úrovni, ale i v rámci EU a NATO. Věřím, že tradičně dobrá vzájemná spolupráce se bude úspěšně prohlubovat na všech úrovních", napsal český premiér v blahopřejném dopise Davidu Cameronovi.

Výběr novinek, které nyní čekají Brity

- Jednou z priorit koaliční vlády bude snížení strukturálního rozpočtového deficitu. Liberální demokraté přistoupili na záměr konzervativců snížit už letos deficit, který dosahuje 11 procent HDP, o šest miliard liber.

- Toryové naopak souhlasili s návrhem liberálů na postupném zvýšení stropu nezdanitelného příjmu na 10 tisíc liber ročně (asi 300 tisíc korun).

- Konzervativci zavedou limit pro počet přistěhovalců ze zemí mimo EU

- David Cameron založil Radu národní bezpečnosti (National Security Council), která bude mít na starost mezinárodní i domácí hrozby. Šéfovat mu bude samotný premiér a dále vicepremiér a ministři obrany, vnitra a zahraničí. První zasedání má na programu už ve středu, kdy probere situaci v Afghánistánu, Pákistánu a teroristické hrozby Velké Británii.

- Referendum o reformě volebního systému, který v současné době znevýhodňuje liberály oproti toryům a labouristům. Konzervativci ale navrhují systém alternativního hlasování, ne poměrný systém, který by si liberálové přáli. Údajně ale liberálům nabídli, aby se poměrným systémem volila v budoucnu horní komora parlamentu, která by nahradila dosud nevolenou Sněmovnu lordů.

- Koalice zavede daň na banky a ustaví komisi, která bude zkoumat možnost oddělení tradičního a investičního bankovnictví.

- Ve snaze snižovat emise skleníkových plynů zavede koalice daň na letadla, nikoli na cestující, jak původně navrhovali liberálové.

- Británie bude plánovat nové jaderné elektrárny. Liberálové se ve sněmovně při jednání o nových elektrárnách zdrží hlasování.

zdroj: Reuters a ČTK