Převzít kontrolu nad pátou největší ekonomikou světa je lákavé a nebezpečné zároveň. Podle ekonomů ten, kdo si včera sáhl v Británii na volební vítězství, možná ani netuší, jaké problémy ho čekají.
Bude se totiž muset vypořádat se zadlužením, které země poznala naposledy po druhé světové válce a které roste rychlostí řeckých dluhů.
Jen letos se zvýší rozpočtový schodek Spojeného království zhruba o 12 procent z celého HDP, což je zdaleka nejvíce ze všech velkých evropských států. Pro srovnání: Řecko se letos zadluží o dalších asi 13,6 procenta, Česko "jen" o necelých šest procent.
To znamená, že nový premiér bude muset dělat nepopulární kroky, především škrtat vládní výdaje a zvyšovat daně. Už dnes je každá čtvrtá libra, kterou vláda do ekonomiky pustí, vypůjčená.
Dluhy země jsou tikající bomba
Je tedy zřejmé, že křeslo britského ministerského předsedy může být velmi brzy nepohodlné. Obzvlášť za patové situace, k níž volby v Británii poprvé od sedmdesátých let směřují. To může znamenat, že slabý šéf vlády nebude mít sílu provádět nepopulární kroky a situace země se dále zhorší.
"Dluhy země jsou tikající bomba," uvedla pro agenturu Reuters bankéřka Ruth Lea, která pracovala na ministerstvu financí v roce 1976, kdy Británie zažila nejhorší finanční krizi. Tehdy zemi musel pomáhat Mezinárodní měnový fond.
"Když s dluhy nová vláda něco neudělá, bude muset MMF přijít znovu. Vzpomínám si, že to bylo velmi velmi ponižující," dodala bankéřka.
Politici byli v předvolební kampani pod podobným tlakem, jako jsou v Česku. Na jednu stranu se nemohli vyhnout tématu rychle rostoucího zadlužení, na druhou stranu byli v předestírání povolebních škrtů pochopitelně opatrní, aby nepřišli o hlasy lidí. Pro stát pracuje šest milionů voličů.
Nejvíce se odvážil odvázat konzervativec David Cameron, jenž byl přesto favoritem voleb. Jasně prohlásil, že by začal se škrty už letos. Labouristé, jež vede současný premiér Gordon Brown, a liberální demokraté v čele s Nickem Cleggem by chtěli začít s šetřením až příští rok.
Hraje se totiž o udržení alespoň slabého růstu ekonomiky. Hrozí, že pokud se tvrdě stáhnou vládní výdaje, kterými Britové na rozdíl od Čechů museli loni navíc zachraňovat krachující banky, dojde k opětovnému poklesu ekonomiky.
To by znamenalo růst nezaměstnanosti, menší výběr daní a další zvětšení státních dluhů.
Liberálové a labouristé věří, že oživení ještě není tak trvalé, aby ho přes investice a nabírání nových lidí začaly táhnout soukromé firmy.
Labouristé rozdávali, krizový rozpočet nestačí
Jak se Británie do takových dluhů dostala? Vedle miliard liber, které musela vynaložit na ochranu hospodářství před finanční krizí ze Spojených států, za tím stojí také rozhazovačnost labouristů, kteří v zemi vládnou nepřetržitě od roku 1997.
Například do veřejného zdravotnictví proudí ročně v přepočtu asi tři biliony korun, což je trojnásobek oproti době, kdy labouristé od konzervativců převzali moc.
Dokud šla celá světová ekonomika i Evropská unie nahoru, dařilo se státní kasu i přes obrovské výdaje plnit. Ale jakmile se růst v roce 2008 zadrhl, začaly se problémy Británie rychle projevovat.
Na situaci upozornila také Evropská komise, podle níž je detailní návrh úsporných kroků první věcí, kterou by měla nová vláda udělat.
Jenže to nemusí být tak jednoduché. Analytici odhadují, že pravděpodobně vznikne menšinová vláda konzervativců. Pokud ji povede Cameron, bude muset jednat o podpoře s labouristy či liberálními demokraty, kteří nemají do škrtů chuť.
A to je situace, které se nejvíce obávají finanční trhy a investoři na burze, již by chtěli vidět jasného vítěze. Včera v takový výsledek finančníci nevěřili a londýnská burza padala o procento a půl.
