Vlastně se ten lidový název docela ujal. Ústrk! Ústav pro studium totalitních režimů má sice oficiální zkratku ÚSTR, ale mnozí "místní" říkají s úsměvem "Ústrk". Vyjadřují tím mnohé ze svých pocitů: Úřad na tragickou českou minulost čelil od svého vzniku řadě ústrků. Pochopitelně se nelíbil komunistům, ale zpočátku ani některým odborníkům a archivářům. Posledním, zato zásadním ústrkem je prý jmenování nového ředitele Jiřího Pernese. Je to ale opravdu tak? Pojďme si ty ústrky shrnout:
1. Ústrk generační
Výměna relativně ještě mladého, a pro mnohé někdy snad i zbrklého Pavla Žáčka (nar. 1969) za Jiřího Pernese (1948) je jistě vítězstvím staré zkušené generace. Pro ty, kteří Žáčkovo ředitelování kritizovali, je uvážlivý historik jistě důvodem k radosti. Očekávají, že přinese klid, že pominou aféry se zveřejňováním skandálních informací o minulosti významných osobností a bude více času na badatelskou práci.
Bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavel Žáček.
Mají nejspíš pravdu. Generační výměna však má svůj rub. Mezi staršími historiky totiž těžko najdeme někoho, kdo by nebyl zasažen minulým všeovládajícím režimem. Prostě to není možné. Ten, kdo chtěl v té době něco smysluplného dělat, musel emigrovat, psát do šuplíku, být disidentem nebo s komunisty alespoň naoko kolaborovat. Z Pernesových knih a vyjádření je zřejmé, že studium Večerní univerzity marxismu-leninismu (VUML) pro něj jistě bylo kolaborací naoko a jeho myšlenkový svět nijak nezasáhlo. Jistě má pravdu, když se hájí tím, že jej jako odborníka na minulost nediskvalifikuje. Na druhé straně je nesporné, že v čele instituce, jakou je Ústav pro studium totalitních režimů, by byl lepší odborník bez bizarní zkušenosti se studiem VUML.
2. Ústrk symbolický
Symbolický význam Pernesova jmenování je však zásadnější: Ústav pro studium totalitních režimů je pro veřejnost symbolem účtování s komunismem. Zvlášť pro politické vězně je alespoň chabým pokusem o dorovnání všech historických nespravedlností. Nelze to brát na lehkou váhu. Pro ty, kteří žádnou budoucnost již nečekají, je zkoumání minulosti důležitou záležitostí. Tím spíše, že ÚSTR má dát jejich tragicky poničeným životům zpětný smysl (ano, svým způsobem je to i v popisu jeho práce).
Památník Vojna u Příbrami
Zkusme se podívat jejich očima: Když jsme nepotrestali velkou část komunistických zločinců, bohatě finančně odškodnili bývalé příslušníky tajné policie a stále nás soudí komunističtí soudci, nebylo by špatné, aby alespoň minulost byla ve správných rukou.
Není tajemstvím, že pro politické vězně se Jiří Pernes - především kvůli svým návštěvám VUMLu, a možná i jakémusi smířlivějšímu pohledu na minulost - nestal tím pravým mužem pro tolik očekávané historické účtování. Avšak Pernesovu vytrvalou kritiku z jejich strany nevnímejme jen jako pouhou tvrdohlavost těch, kteří neprosadili své. Jejich pocity jsou možná podobné pocitům poraženého: poraženého ve všech bitvách, které v životě vedl.
Jenže vážně nejde jen o politické vězně. Rovina symbolická je možná ještě důležitější pro generace budoucí. Ti, kdo nezažili komunismus v praxi, vnímají dnes jeho dobovou zkratku především v symbolech.
3. Ústrk odborný
Jmenováním Jiřího Pernese nastoupil na post ředitele autor řady zajímavých knih literatury faktu, ale také pracovník svým způsobem konkurenčního Ústavu pro soudobé dějiny. Právě toto historické pracoviště zmiňovali mnozí už před lety, kdy se o ÚSTR jen mluvilo. Tehdy vyslovovali otázku: Nač máme mít dvě instituce, které se zabývají podobným historickým obdobím?
Abeceda komunistických zločinů J - Jáchymov
Jenže to nebyla a není tak docela pravda. Zatímco Ústav pro soudobé dějiny zaměřuje svou pozornost zhusta na sovětskou okupaci a období šedesátých let, normalizaci či pád režimu, tak příběhy tisíců skutečných či domnělých nepřátel komunismu, kteří v padesátých letech skončili ve vězeních či v emigraci (případně na šibenici), zůstávaly stranou jejich badatelského zájmu. To je stále jeden z velkých úkolů pro ÚSTR.
Obavy, aby padesátá léta nebyla "ustrčena" do pozadí, jsou možná jedním z důvodů kritiky Jiřího Pernese. Možná zbytečným. Historik Pernes se i tomuto období ve svých knihách věnoval.
4. Ústrk úhlu pohledu
Problém moderních českých dějin je ten, že Češi neměli od února 1948 pouze jednu zkušenost s komunismem, nýbrž těch zkušeností přišlo hned několik: komunismus, to byli krvelační soudci a prokurátoři, kteří posílali na smrt v padesátých letech. Ale byla to také optimistická a rozjásaná šedesátá léta. A byla to i doba více či méně neškodného předstírání v sedmdesátých a osmdesátých letech. Poslední v řadě pak ironie pádu komunismu.
Každá osobní zkušenost s jedním z uvedených komunismů však může vést k relativizaci těch ostatních. To je i hrozba pro Jiřího Pernese a jím vedený ústav, jeho pohled na krutosti komunismu totiž může být shovívavější.
Noviny před 40 lety: Po zasedání ÚV KSČ
Srovnávejme pouhé životní zkušenosti dvou osudů. Člověka, který pracuje ve svém oboru a za pár řádek věnovaných komunistické straně smí (v osmdesátých letech) i napsat knihu, se zkušeností studenta, který roznesl pár protikomunistických letáků (v padesátých letech) a skončil v jáchymovském vězení. To není nic proti těm, kteří dělali svou práci v sedmdesátých či osmdesátých letech, publikovali a skvěle psali - jen jejich zkušenost je prostě jiná.
Lidé, kteří mají zkušenost s jáchymovským peklem, nejsou v aktivním věku a nemohou již svůj úhel pohledu v rámci svých profesí uplatnit. Jejich pocit "ustrčenosti" však může pramenit jen z pouhého tohoto vědomí. Ano, nesmíme nikdy zapomenout na všechny ty krutosti, které se odehrály v padesátých letech, ani na to, že všechna ta následující desetiletí se je pokoušela jen zakrýt a rozmělnit. A to je jeden z úkolů pro Pernesův ústav.
5. Ústrk politický
Příklad, jak se životní zkušenost do odborné práce promítá, nabízí sám Pernes. Pro některé snad trošku podivínsky, pro jiné sympaticky ctí silně své moravské kořeny. Své Dějiny moravanství z devadesátých let (jsou knihou zajímavou a čtivou) napsal s vědomím, že hlasy žádající rovnoprávnost pro Moravu považuje za sympatické.
Moravané na demonstraci v Praze v říjnu 2008
S tím souvisí . či spíše souviselo - i jeho politické účinkování; hned po vítězství v konkurzu ohlásil, že pokud bude v čele ústavu, ze strany Moravané vystupuje.
Za Pavla Žáčka byl ÚSTR některými kritiky označován za instituci pod vlivem ODS, avšak moc strany Moravané na práci ústavu asi bude stát málokomu za kritiku. Nedělejme si však iluze: otázka politické nezávislosti se jistě objeví. To bude okamžik, kdy Pernes dostane příležitost nenechat se ustrčit.
