"Rakovina prsu je nejčastější onkologickou příčinou úmrtí u žen. Každý rok si podle Ústavu zdravotnické statistiky vyžádá kolem 1 600 úmrtí. Žen by ale mohlo umírat méně. Stačilo by, aby úřady plnily svou zákonnou povinnost a snížily ceny léků. U této nemoci by se tak nejúčinnější biologická léčba dostala ke stovce dalších pacientek," píše server Tyden.cz.
Úřady porušily zákon, který jim nařizuje zaplatit za lék jen tolik peněz, kolik za něj dá jiná evropská země. Vždy se přitom hledá nejnižší evropská cena léku. Víc z veřejného pojištění jít nesmí.
Za krabičku Herceptinu, který rakovinu prsu léčí, jde z českého zdravotního pojištění 18 901,26 koruny, což je téměř o čtyři tisíce více než v Británii, kde výrobce Herceptinu získá za lék nejméně. Českým zdravotnictvím tak za rok zbytečně proteklo 152 milionů korun. Peníze přitom mohly putovat na léčbu dalších žen, těch by mohlo být ročně až sto. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny totiž vyjde léčba jednoho nádoru na 1 550 000 korun.
Lék je přitom na trhu zatím nenahraditelný. "Jde o jediný lék svého druhu. Není to jako s Ibalginem, u kterého najdete řadu levnějších i dražších stejně účinných léků," uvedl pro Tyden.cz viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný.
Výrobce nechtěl částku snížit
Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění musí Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) každý rok přezkoumat ceny a úhrady všech léků. Obyčejně se snižují. Zákon totiž sleduje, jestli stát za léky nezaplatil v porovnání s ostatními evropskými zeměmi příliš. Ceny a úhrady se pak stanoví ve správním řízení.
SÚKL zjistil, že Herceptin je nejlevnější v Británii a českou úhradu stanovil na stejné výši. Výrobní formě Roche se to ale nelíbilo a proti rozhodnutí ústavu se odvolala na ministerstvo zdravotnictví.
Ministerstvo, místo aby rozhodlo do třiceti dnů, nechalo odvolání ležet sedm měsíců až do 9. října 2009. Poté námitky firmy Roche odmítlo, ale SÚKLu nařídilo, aby ceny znovu přezkoumal.
"Cílem je vydávat především věcně správná a zákonná rozhodnutí. To nelze v žádném případě podřizovat zájmu na co nejrychlejší vyřízení věci," vysvětluje mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň, proč úřad s rozhodnutím tak váhal a nakonec celý proces vrátilo na úplný začátek.
I SÚKL si poté dal načas. "Čtyři měsíce znovu shromažďoval tytéž podklady, na základě kterých by měl rozhodnout o nové ceně. Podle Hany Heringové z ústavu celou věc zdržoval hlavně výrobce, který prý dlouho nedodal materiály," píše server.
Pojišťovny se neozvaly
České pojišťovny tak musí po celou dobu byrokratického procesu vyplácet za léčivo vyšší cenu. Ani jedna z nich se však neozvala, přestože na to má podle správního řádu právo.
"Žalobu proti nečinnosti správního orgánu pojišťovna do této chvíle nepodala, protože se doposud snažila využít všech institutů správního řízení a dalších mimosoudních prostředků," vysvětlil Týdnu mluvčí největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod.
"Při objemu distribuce za minulý rok, který činil 693,11 milionu korun, české zdravotnictví přišlo každý měsíc zhruba o deset milionů," zhodnotil pro server ztráty farmakoekonom Jindřich Graf a doplnil: "Ostatně, proč by měl výrobce urychleně dávat podklady? To by museli být masochisty," dodal s tím, že podobných případů se najde více.
Ministerstvo je s procesem, pomocí kterého se určují ceny a úhrady léků, přesto spokojeno. Do budoucna jen uvažuje, že zavede elektronické aukce na levnější léky.
