Rusko zveřejnilo utajované dokumenty o Katyni, rozhodl Medveděv

Ruská archivní správa na příkaz šéfa Kremlu Dmitrije Medveděva zveřejnila autentické materiály o masakru Poláků v Katyni. Dosud utajované dokumenty jsou přístupné na webu archivu. Zveřejnění je náznakem oteplování v rusko-polských vztazích, které jitří právě 70 let stará událost v Katyni.

Katyň 1943. Odborníci zkoumají nalezené tělesné pozůstatky. Sovětský svaz tvrdil, že masakr polských důstojníků není jeho dílem. | foto: ©War/UPP/TopFoto, Profimedia.cz

"Na příkaz ruského prezidenta Dmitrije Medveděva byly zveřejněny na stránkách státního archivu elektronické kopie autentických dokumentů o Katyni ze složky 1, která desetiletí ležela v komunistických archivech," píše se v prohlášení archivu.

Podle ruských médií jsou dokumenty zveřejněné bez jakýchkoli úprav i s poznámkami. Důkazy o masakru z roku 1940, jehož zosnování Moskva dlouho odmítala, nechal odtajnit už bývalý ruský prezident Boris Jelcin v roce 1992, ale do teď byly přístupné jen badatelům.

On-line jsou k vidění vůbec poprvé a zájem je obrovský. Už několik minut po zveřejnění se stránka rusarchives.ru pod náporem návštěvníků zhroutila.

Ke složkám mohl jen šéf komunistů

Podle šéfa Rosarchivu Andreje Artizova měl k přísně utajovaným složkám v minulosti přístup jen generální tajemník komunistické strany a šéf jeho aparátu. V říjnu 1992 Jelcin kopie dokumentů poslal tehdejšímu polskému prezidentovi Lechu Walesovi.

CO SE VLASTNĚ TEHDY STALO V KATYNI?

Rusové se na masakr ptají až po smrti Kaczynského

Z dnešních zpráv ruských médií podle ČTK nevyplývá, že by zveřejněné dokumenty obsahovaly větší množství informací, než jsou ty, které Walesa před 18 lety obdržel a posléze nechal zveřejnit. Důležitější je pozitivní gesto vůči Varšavě.

CO SKRÝVAJÍ ARCHIVY

- Dokumenty obsahují poznámky šéfa NKVD Lavrentija Beriji z března 1940 s návrhem zlikvidovat polské důstojníky zastřelením a souhlas celého politbyra v čele se Stalinem.
- Čtyřstránkové memorandum Beriji obsahuje také svědectví o smrti tisíců polských vězňů. Ve složce je i dokument s označením "Přísně tajné", který na první stránce podepsal sám Stalin.

Poláci však stále chtějí znát celou pravdu a historici tvrdí, že ruské archivy stále ukrývají další utajované listiny o masakru. Rusové se o nich odmítají bavit s tím, že by porušili státní tajemství. Zveřejnění se domáhaly i rodiny obětí u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Rusové však loni žalobu definitivně odmítli. (více čtěte zde)

Tragédie Poláky s Rusy sblížila, ALE zůstávají

Pochybnosti tak zůstávají a smrt 22 tisíc polských důstojníků, politiků, umělců a dalších příslušníků inteligence, které nechal tajnou policií popravit sovětský diktátor Josif Stalin, je stále hlubokým šrámem na vztahu obou zemí.

Na ceremonii k 70. výročí tragické události mířil 10. dubna i polský prezident Lech Kaczynski. Jeho letoun se ale při přistání u Smolenska zřítil. Na palubě zemřelo 96 osobnostní polského veřejného života. Zveřejnění dokumentů je zřejmě výsledkem oteplování vztahů po této nehodě.

MASAKR V KATYNI

Polští důstojníci padli do sovětského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop o neútočení mezi oběma velmocemi. Tajná policie NKVD v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků, kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. Bylo mezi nimi i několik stovek Čechů.

SSSR z masakru až do roku 1990 obviňoval nacistické Německo, pravdu přiznal až sovětský prezident Michail Gorbačov. Vraždy nařídil Josif Stalin. Za vraždu nebyl nikdy žádný ze strůjců ani vykonavatelů potrestán. Varšava naléhala, aby Moskva masakr uznala jako genocidu, Rusové ale odmítli. Jejich prokurátoři dospěli k závěru, že popravy zajatců nelze považovat za vyvražďování národa.

Autor: ČTK