Podle současného premiéra a šéfa labouristů Gordona Browna se předseda konzervativní strany David Cameron po odchodu z největšího pravicového klubu Evropského parlamentu (Evropské lidové strany), začal izolovat se "skupinou pravicových extremistů".
Mínil tím spojenectví britských konzervativců se stranami ze střední a východní Evropy, mezi něž patří i česká ODS, v novém uskupení Evropská konzervativní a reformní skupina (ERC).
Šéf liberálních demokratů Nick Clegg, který Brownova slova při čtvrteční předvolební diskusi podpořil, zástupce těchto stran dokonce označil za "partičku cvoků, antisemitů, homofobů a lidí, kteří popírají změnu klimatu". Kdo v Evropě patří k největším odmítačům tezí o změně klimatu, netřeba připomínat.
Cameron se proti útokům ohradil a řekl, že hlavním spojencem toryů v ERC je strana Právo a Spravedlnost (PiS) polského prezidenta Lecha Kaczynského, který nedávno tragicky zahynul při leteckém neštěstí. V Británii se ale nejvíc mluví o lotyšské nacionalistické straně Za vlast a svobodu.
V první televizní debatě, která se uskutečnila minulý čtvrtek, překvapivě exceloval právě liberální demokrat Nick Clegg. Jeho strana v preferencích dostihla favorizované konzervativce a těsně předstihla labouristy. Volby se v Británii budou konat 6. května.
Druhá debata byla podle tamního tisku výrazně útočnější a nervóznější, podle prvních průzkumů ale také mnohem vyrovnanější. Vítězem se podle ankety ústavu YouGov stal Cameron s 36 procenty. Clegg získal o čtyři procenta méně a na chvostu zůstal Brown s devětadvaceti procenty.
Podle průzkumu společnosti ComRes vyhrál Clegg s 33 procenty, zatímco Brown s Cameronem dostali po 30 procentech.
Chci vrátit pravomoci z Bruselu do Británie, říká Cameron
Pokud volby vyhrajeme, budeme usilovat o navrácení některých pravomocí z Bruselu zpátky do Británie, zdůraznil Cameron, který se stejně sveřepě postavil proti přijetí eura.
Brown jeho postoje označil za "protievropské" a varoval, že by se s nimi Cameron dostal v Evropské unii do izolace. Přizvukoval mu i Clegg, jehož liberální demokraté jsou v euroskeptické Británii nejvíce proevropskou stranou. Ten uvedl, že Londýn zkrátka "nemůže v řadě věcí postupovat sám a že světové velmoci respektují jen Evropu jako celek".
Hlavním tématem druhé britské debaty byla zahraniční politika. Brown s Cameronem v ní podpořili obnovení systému jaderných raket Trident na ponorkách, zatímco podle Clegga jde o vyhazování peněz v době, kdy Británie čelí jiným hrozbám než za studené války. Za což si od Browna vysloužil přízvisko "hrozba britské bezpečnosti".
Nešťastná otázka přistěhovalectví v Británii
Jako při minulé debatě to jiskřilo i kolem otázky přistěhovalectví. Clegg se dostal pod palbu kvůli návrhům na amnestii pro ilegální přistěhovalce a zase Cameron kvůli tomu, že chce zavést každoroční limit na počet přistěhovalců.
Oba však jako jeden muž kritizovali Browna za to, že imigrační systém je "jeden velký zmatek".
Cameron také naznačil, že Británie pochybila, když před šesti lety otevřela brány občanům nových členských zemí. "Říkalo se, že z Polska přijede 13 tisíc lidí, a pak šlo o statisíce," řekl s tím, že jeho vláda by zavedla pro další nové členské země přechodná období. Na to mu Brown připomněl, že přes milion Britů žije v dalších zemích evropské sedmadvacítky.
V pasáži věnované boji se změnou klimatu se Clegg vyslovil pro daň za cestování letadlem. Brown s Cameronem ho kritizovali za to, že je proti jaderným elektrárnám.
Podle posledních průzkumů jsou preference všech stran velmi vyrovnané. Ani jedna z nich by nezískala nadpoloviční většinu křesel v parlamentu, který má 650 poslanců. Labouristé i konzervativci získají vzhledem k většinovému systému mnohem víc mandátů, ale asi to nepostačí, a tak budou liberální demokraté nejspíš hrát rozhodující úlohu při sestavování koaliční nebo menšinové vlády.
V Británii to je nezvyklá situace, kterou naposledy zažila - jen na osm měsíců - v roce 1974. Clegg v debatě označil za absurdní hrozby konzervativců o tom, že parlament bez rozhodující většiny ohrožuje oživení britské ekonomiky
