Spor o podjatost je dalším procesním problémem ve vleklém sporu bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové s představiteli justice včetně nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké.
Podle Ortmana odmítl vrchní soud soudcovu podjatost z formálních důvodů. Jeho klient Kučera ji nepodal v zákonné patnáctidenní lhůtě od doručení nálezu Ústavního soudu.
Cepl však podle právníka později zaslal účastníkům sporu usnesení, aby se do 15 dnů k jeho možné podjatosti vyjádřili, a jeho klient tak učinil. Vrchní soud nyní rozhodl, že soudce pochybil. Zároveň prý označil Ceplovo dřívější komentování nepravomocného rozsudku v médiích za "značně nestandardní".
"Předběžně jsme s panem doktorem projednávali, že bychom podali v případu ústavní stížnost proti postupu soudce Cepla," uvedl Ortman. Proti rozhodnutí vrchního soudu se totiž nedá odvolat.
Cepl soudil první kolo sporu o tom, kdo se dá označovat za justičního mafiána. Odvolací pražský vrchní soud mu poté kauzu odňal, Ústavní soud ale toto rozhodnutí zrušil. Ortman podal námitku podjatosti proti Ceplovi zejména kvůli tomu, jak se soudce o případu vyjadřoval v médiích.
Případ údajné justiční mafie má počátek v prosinci roku 2007, kdy Benešová tímto výrazem označila několik justičních představitelů včetně Vesecké, Kučery a exministra spravedlnosti Pavla Němce. Podle ní zasahovali do vyšetřování údajné korupční kauzy tehdejšího šéfa lidovců Jiřího Čunka.
Justiční činitelé následně Benešovou zažalovali. Cepl však jejich žalobu z větší části zamítl s vysvětlením, že se při vyšetřování lidoveckého předsedy někteří ze jmenovaných opravdu několikrát setkali a vyměňovali si informace, které si sdělovat neměli.
