"Vůbec jsem nepředpokládal, že by se to mohlo dostat do této roviny. Věc se stala prostředkem politického boje. Ať se o věci rozhodne v novém volebním období," řekl Polanský iDNES.cz.
Poslancův návrh se do sněmovny dostal nenápadně jako přílepek v novele zákona o veřejně prospěšných společnostech. Jen několik dní před hlasováním si ho pak všimli odborníci na právo a spustili poplach.
Dnes je zákon postavený tak, že se předsedou Nejvyššího soudu může stát jenom jeho člen s minimálně desetiletou praxi v justici a odbornou způsobilost. Novela ale tyto podmínky rušila.
Rychlá cesta na Nejvyšší soud
"Šéfem Nejvyššího soudu by tak mohl být jmenován člověk, který byl den předtím jmenovaný soudcem a nemá jediný odsouzený případ. To je šílené, jde o fatální ohrožení justice," řekl například exministr spravedlnosti, poslanec a děkan plzeňské právnické fakulty Jiří Pospíšil.
Podobně reagovali také samotní soudci. "Tyto vrcholné justiční funkce by pak mohly být obsazeny jakýmkoliv právníkem splňujícím podmínky pro jmenování soudcem, bez ohledu na jeho praxi a odbornost," uvedla v prohlášení Soudcovská unie.
Poté, co se o úpravě začalo diskutovat, nebyl Polanský schopný vysvětlit, proč vlastně změnu navrhl. Nyní ji obhajuje jako posílení pravomocí prezidenta.
Nepodceňujte prezidenta!
"Chtěl jsem otevřít prostor panu prezidentovi. On přece jmenuje soudce a do takové funkce by jistě nejmenoval někoho bez příslušné odbornosti. Nepodceňujme současného ani budoucí prezidenty," řekl Polanský iDNES.cz.
V zákulisí justice se ale hovoří o tom, že novela měla připravit cestu na Nejvyšší soud ministryni Daniele Kovářové nebo nejvyšší státní zástupkyni Renátě Vesecké.
"To všechno jsou nesmysly. Nejsem součástí žádné struktury, která by někomu připravovala nějaké funkce," reagoval poslanec.
