Polský prezident spočine na hradě Wawel. Na pohřeb přijede i Obama

Pohřeb tragicky zesnulého polského prezidenta bude v neděli ve dvě hodiny odpoledne. Lech Kaczynski spočine na hradě Wawel v Krakově společně s manželkou. Rozloučit se s ním přijedou státníci z celého světa, účast přislíbil ruský prezident, německá kancléřka i americký prezident.

O místu posledního odpočinku prezidentského páru rozhodla v noci rodina - dcera Marta a bratr Jaroslaw, uvedl už dopoledne server listu Gazeta Wyborcza. Lech a Maria Kaczynští spočinou v kryptě hradu po boku polských královských rodin a jiných významných osobností.

"Prezidentova rodina chtěla, aby se připojili k velkým hrdinům našeho polského národa. Přidají se k těm, kteří se nejvíce zasloužili o náš národ," potvrdil místo posledního odpočinku prezidentského páru kardinál Stanislaw Dziwisz.

Wawel

Wawel je vrch v Krakově na břehu Visly, stojí na něm královský hrad a katedrála. Společně s centrem Krakova je na Seznamu světového dědictví UNESCO. V minulosti sloužil jako královské sídlo. V 17. století se ale stala sídelním místem králů Varšava a Wawel začal upadat. V meziválečném období byl hrad povýšen na oficiální sídlo prezidenta republiky, po 2. světové válce se stal muzeem. Pořád si uchovává významnou roli v životě Poláků i katolické církve.

Zdroj: cs.wikipedia.org

V hrobce je například pochována Anna Jagellonská, revolucionář a státník maršál Józef Pilsudski nebo předseda polské exilové vlády v době druhé světové války Wladyslaw Sikorski, který v roce 1943 zahynul při leteckém neštěstí u Gibraltaru.

Na poslední rozloučení s Lechem Kaczynským přijedou do Polska státníci z celého světa. Jako jeden z prvních slíbil účast ruský prezident Dmitrij Medveděv. Z Německa dorazí i kancléřka Angela Merkelová a prezident Horst Köhler.

V úterý večer potvrdil svou účast na nedělním pohřbu i americký prezident Barack Obama. "Prezident odcestuje do Krakova vyjádřit naši hlubokou soustrast důležitému spojenci a také podporu polskému lidu," stojí v prohlášení Bílého domu.

Kromě výše zmíněných politiků přijede také šéf EU Herman Van Rompuy, předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen i šéf Evropské komise José Manuel Barroso.

Účast přislíbili také prezidenti Slovenska, Litvy, Estonska, Bulharska, Lotyšska, Gruzie či premiér Kanady Stephen Harper. Objevují se také informace o účasti francouzské hlavy státu Nicolase Sarkozyho.

Český prezident Václav Klaus se podle informací iDNES.cz vypraví do Polska už v sobotu na tryznu za všechny oběti leteckého neštěstí a zůstane do neděle na samotný pohřeb.

Česko v sobotu utichne

Smutek bude kvůli polské tragédii i v neděli

Polsko totiž plánuje na sobotní poledne obrovskou tryznu u všech rakví na varšavském náměstí Józefa Pilsudského. Vypadá to ale, že se do smutečního obřadu nepodaří identifikovat těla všech obětí letecké katastrofy.

Určování totožnosti je v mnoha případech velmi složité a spoléhá se na testy DNA, několik lidí navíc ještě zůstává na místě neštěstí, zřejmě pod trupem letadla.

V Polsku jsou už i ostatky první dámy

První dámu Polska se povedlo identifikovat včera podle snubního prstýnku s vyrytým jménem prezidenta a barvy laku na nehty. S určováním totožnosti pomáhal i její bratr, který kvůli tomu přiletěl do Ruska.

Když zemře prezident

Největší podobnou smuteční událostí ve 20. století a podle některých zdrojů v celé moderní historii byl pohřeb jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita. V Bělehradu se ho 8. května 1980 zúčastnilo přes dvě stě delegací ze 128 států světa. Mezi nimi čtyři králové, šest princů, 31 prezidentů a hlav států, 22 premiérů a ministři zahraničí 47 států.

Zatímco ostatky polského prezidenta přivezl vojenský speciál už v neděli, jeho manželka se vrátila do vlasti v úterý dopoledne. Rakve s ostatky prvního páru jsou vystaveny v Sloupovém sále prezidentského paláce.

Maria Kaczynská zahynula v sobotu společně se svým manželem a dalšími 94 lidmi - vysokými politickými, vojenskými i duchovními činiteli, příbuznými katyňského masakru, doprovodem a posádkou stroje. Delegace směřovala k místu válečného masakru, kde chtěla uctít polské oběti stalinského teroru.

Zatímco v okamžiku nehody se prezident Lech Kaczynski nacházel v prezidentském salónu letadla, Maria Kaczynská před přistáním zašla na záď letounu za příbuznými zajatých polských důstojníků, postřílených před 70. lety sovětskou tajnou policií.

Ostatky některých dalších obětí sobotního leteckého neštěstí vládního speciálu u západoruského Smolenska by měly do Polska dorazit ve středu, zatím se jich podařilo identifikovat 45. Do Moskvy dorazilo dalších 54 pozůstalých, celkem jich je v metropoli podle médií na tři stovky.

Vyšetřování pokračuje, objevují se spekulace

Vyšetřování tragédie stále pokračuje. Na ruském internetu se objevily i spekulace, že prý posádka letadla neuměla dobře rusky a zřejmě nepochopila ruského navigátora na letišti. Kolegové kapitána polského letadla ale ujišťují, že ruštinu ovládal dokonale.

I ruští piloti jazykovou bariéru vylučují; v praxi prý stačí znalost pár slov a čísel, posádka si mohla sama vybrat mezi ruštinou a angličtinou a pilot zřejmě nepotvrzoval pokyny ze země, protože se sám rozhodl přistát, ačkoliv jej letiště od toho odrazovalo (více o vyšetřování čtěte zde).

Smutek v Sejmu a předčasné volby

Polští zákonodárci si na dnešní mimořádné schůzi Sejmu a Senátu připomněli památku všech obětí, ale hlavně 18 kolegů ze svých řad. Poslanci za jednotlivé strany, kteří četli jména svých zahynulých spolustraníků, kladli květiny na řečnický pult v jednacím sále Sejmu.

Nejvíce času čtení zabralo poslankyni za opoziční Právo a spravedlnost, jejíž strana při sobotním neštěstí utrpěla obrovské ztráty. Na místech, která zůstala prázdná, stály zarámované fotografie zesnulých poslanců. V prohlášení, které poslanci a senátoři přijali, sobotní neštěstí označili za největší tragédii v poválečných dějinách Polska.

Předseda polského Sejmu a úřadující hlava státu Bronislaw Komorowski zřejmě ve středu oznámí termín předčasných prezidentských voleb. Politik to dnes naznačil v televizi TVP INFO.

Polská ústava stanoví, že maršálek Sejmu má po smrti prezidenta 14 dnů na to, aby vyhlásil předčasné prezidentské volby. Hlasování se musí uskutečnit do 60 dnů po oznámení jeho termínu. Poláci tak o tom, kdo se stane novým prezidentem, rozhodnou nejpozději 20. června.

Bronislaw Komorowski je zároveň prezidentským kandidátem Občanské platformy premiéra Donalda Tuska. Lech Kaczynski sice před neštěstím neoznámil, zda se bude ucházet o znovuzvolení, ale s jeho kandidaturou se počítalo. V sobotu zahynul i Jerzy Szmajdzinski, prezidentský kandidát opozičního Svazu demokratické levice.

zdroj: ČTK