"Za zvýšení plateb státu za státní pojištěnce bojuji od té doby, co jsem ve funkci," upozornila ministryně v České televizi. Podle svých slov předkládala už loni systém protikrizových opatření, politici ale nebyli ochotní o něm jednat a ekonomické problémy si neuvědomovali.
Za úspěch ale Jurásková považuje, že se jí i přes ekonomickou krizi pro letošní rok podařilo vyjednat o devět procent více peněz ze státního rozpočtu pro zdravotnictví. "A budu bojovat, aby od státu do zdravotnictví přišly další peníze," ujistila ministryně.
Navýšení plateb za státní pojištěnce je klíčové i podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka. "Je to řešení rychlé a nezbytné. ... Já bych chtěl poprosit takto přes kameru jak pana ministra financí, tak předsedu vlády, aby neuvrhávali zdravotnictví v příštím roce do fatálních a zásadních problémů," požádal v České televizi Kubek.
Jen Janotův úsporný balíček podle něj připravil zdravotnictví o 5,5 miliardy korun. Původně se platba za státní zaměstnance měla zvednout ze 677 korun na 786 korun. Přijetím Janotova balíčku se zvýšila pouze na 723 korun.
Že se ekonomická krize projevila i ve zdravotnictví, potvrdil i ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák. Poklesl totiž výběr peněz za zdravotní pojištění. Loňský i letošní rok pokrývá VZP z přebytků vzniklých v předcházejících letech. Ročně potřebovala pojišťovna asi šest miliard, Horák předpokládá, že rezervy se vyčerpají už ke konci roku.
Dana Jurásková upozornila ale také na to, že i v rámci celého systému zdravotnictví se dá ještě hodně peněz ušetřit.
Stát platí pojistné přibližně za 58 procent populace, kteří čerpají 80 procent péče. Podíl plateb státu v celkových příjmech zdravotních pojišťoven tvoří jen 22 procent.
Zdravotní pojišťovny dostávají za zaměstnance měsíčně v průměru 2 700 korun, podnikatelé platí necelých 1 300 korun, osoby bez zdanitelných příjmů 1 080 korun a stát dává 723 korun.
Zdravotnictvím proteče ročně 240 miliard korun. Mezi lety 2003 až 2007 stouply výdaje pojišťoven o 35 procent, spoluúčast pacientů o 123 procent.
Účastníci debaty se shodli na tom, že soukromé peníze musejí přijít do zdravotnictví hlavně přes komerční připojištění. Znamená to definovat standard a nadstandard a uvolnit ekonomicky aktivním lidem peníze tím, že by jim klesly platby pojištění z 13,5 na 11 procent. Na nadstandard by se připojistili, do zdravotnictví by tak přišly další peníze.
