Slovní spojení "gripeny a korupce" je politickým tématem už několik let. Znovu ožilo v letošním supervolebním roce. Policie přitom podezření z rozdávání úplatků odložila naposledy loni na podzim. (více o posledním šetření čtěte zde)
Nejvyšší žalobci teď označili toto rozhodnutí za nezákonné a předčasné. Nepodařilo se podle nich vyvrátit podezření, že došlo k trestnému jednání.
"Dosavadní prověřování bylo zaměřeno pouze na dílčí část jednání zakládajícího podezření z trestného činu a nebyly dostatečně využity možnosti vyplývající z mezinárodní justiční spolupráce," uvedla mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Renata Malinová.
Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká proto nařídila rozsáhlé doplnění vyšetřování.
Ministr vnitra Martin Pecina už v únoru uvedl, že je skeptický k tomu, že policie kauzu vyšetří. Při prvním pokusu v roce 2002 kauzu odložila. Trestný čin se podle tehdejších závěrů detektivů stal, nenašel se ale viník. Loni odložené druhé vyšetřování začalo v roce 2007.
Stíhačky pomohly ODS i k blokování Sněmovny
O nákupu nových stíhaček pro českou armádu se uvažovalo na přelomu tisíciletí. V soutěži nakonec zůstalo jen britsko-švédské konsorcium BAE Systems/Saab se stroji Jas-39 Gripen.Smlouvu s firmou schválil v dubnu 2002 sociálnědemokratický kabinet Miloše Zemana a vyčlenil rozpočet 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nakonec nezískal podporu parlamentu.
Po povodních v létě 2002 nová vláda ministerského předsedy Vladimíra Špidly z ČSSD obchod definitivně zrušila. Česko si nakonec v roce 2004 gripeny pronajalo na deset let. Švédsku za vypůjčení čtrnácti letadel zaplatí zhruba 20 miliard korun.
S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy přišla v únoru 2007 švédská televize. Padla tehdy zmínka o tom, že by do korupční aféry mohl být zapleten rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly. V 90. letech působil v Česku jako poradce společnosti BAE Systems. Tehdy se prý pokoušel o kontakt se zástupci někdejší české vlády, kteří měli rozhodování o nákupu letounů na starosti.
Zaplést se měli také tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Kavan a exministr financí Ivo Svoboda. Kavan v rozhovoru s reportéry přestrojenými za pracovníky britské zbrojovky BAE Systems naznačil, že by se případně mohl pokusit ovlivnit policejní vyšetřování celé kauzy v Česku.
Vyšetřovalo se i v několika zemích střední Evropy, ve věci se angažoval britský protikorupční úřad. Stíhání rakouského obchodníka Alfonse Mensdorffa-Pouillyho podezřelého z předávání úplatků bylo ale nakonec zastaveno.
Zbrojní koncern BAE Systems se totiž dohodl s britskými a americkými úřady na zaplacení vysokých pokut - v USA ve výši 400 milionů dolarů, ve Velké Británii 30 milionů liber (přes 8,5 miliardy korun).
Případ údajných korupčních aktivit zbrojního koncernu BAE Systems se ale znovu dostane před britské soudy. Budou přezkoumávat legálnost mimosoudní dohodu.
ODS letos kauzu použila i k obstrukci ve Sněmovně. Svolala dokonce kvůli gripenům mimořádnou schůzi a požadovala zprávu ministra vnitra, ministryně spravedlnosti, policejního prezidenta a nejvyšší státní zástupkyně o vyšetřování. S konkurenční ČSSD se pak vzájemně obviňovala, kdo má ruce špinavé od úplatků.
"Kauza gripeny nás poškozuje a musíme se zasadit, aby byla vyšetřena," prohlašoval předseda ODS Mirek Topolánek. ČSSD ústy poslance Jaromíra Tejce opáčila, že ODS mohla podnítit vyšetřování v letech 2006-2009, kdy kontrolovala ministerstva vnitra a spravedlnosti.
"Premiér neurčuje, které případy a jak se mají vyšetřovat," reagoval Topolánek. (více o schůzi Sněmovny ke gripenům čtěte zde)
Policejní prezident Oldřich Martinů pak koncem února žádost ODS odmítl s tím, že speciální vyšetřovací tým nezřídí. Teď se policie bude muset kauzou znovu zabývat.
